KONEČNĚ!!!!! Letos první závod, který byl o rybách, o hodně a velkých, kde si všichni pořádně zachytali a kdo přijel, nelitoval...
V sobotu nás přivítala řeka Morava v tom nejlepším, jak jen mohla. Bylo nádherně, sluníčko svítilo, řeka měla malinko větší průtok a podle místních znalců to bylo na ryby to pravé. Přihlášeno bylo 49 závodníků a protože se najednou konaly tři závody - GP, přebor Moravy a divize, bylo losování trošku složitější. Ale pořadatelé vše zvládli na jedničku a nic nebránilo natahat věci do sektorů a připravit se.
Trošku to táhlo a tak na koni byli ti, kdo mohli sáhnout do těžších krmítek a heavy prutů. Já začal devadesátkou, ale během závodu jsem přešel na 110g a opravdu slušně jsem dal "zabrat" svým "profíkům", vždyť naplněná stodesítka má slušně přes 200g!!! Ale opět jsem si v praxi ověřil, že ty "klacíky" nemají prostě chybu a hravě to zvládnou a nenechají mě ve štychu. Minulý týden jsem byl na kaprovém plavačkovém závodě v Mohelnici, kde jsem si navázal dva forpasovníky s vlascema 0,16 a 0,18 a myslel jsem si, že už je nikde nevyužiju, ale náramě se hodily. Hned první záběr od slušné parmy na dvanáctku dole mě o tom přesvědčil a tak jsem vlastně celý závod odchytal na šestnácky a osmnácky. Zkoušel jsem pátera i průběžku, ale záběry jsem viděl lépe na průběžce, a braly opravdu velké ryby. V úlovcích drtivě převažoval cejn a viděl jsem i pár tříkilových, ale chytaly se i jiné ryby, například kapři, parmy, sumci, podoustve, ostroretky, tloušti...
Chytalo se podle Moravských pravidel a tak se smělo krmit pouze krmítkem, krmení, ani živá nebylo omezeno a tak bylo potřeba častěji přehazovat, aby v tom proudu měly ryby co "zobat". Já vsadil na těžké, lepivé cejnové krmení a záběry jsem měl prakticky od začátku do konce závodu. Časem jsem pochopil, že čím dám větší háček a větší nástrahu, tím větší rybu chytím a tak jsem na ty navázané kaprové háčky dával i dvacet červů nebo patnáct žížal. Rybám to vůbec nevadilo, naopak.
Samozřejmě jako skoro každému i mě několik ryb během obou závodů dalo najevo, kdo že je tady pánem a neměl jsem šanci je otočit, nebo třeba jen malinko přizastavit, i když jsem měl velmi citlivě seřízenou brzdičku navijáku. S jedním sumcem, šacoval jsem ho hodně přes metr, jsem si hrál asi patnáct minut a už jsem ho měl asi potřetí u podběráku, ale k mojí smůle mi zůstalo krmítko mezi kameny v hraně a bylo vymalováno. Škoda, ten by mě šoupnul hodně dopředu.
V neděli už taková idilka nebyla. Ryby sice braly velmi dobře, ale přihnala se ošklivá průtrž mračen s bouřkou a tak pořadatelé pro naší bezpečnost na půl hodiny přerušili závod.
Bouřka jak přišla, tak zase odešla a tak přišel signál k dochytání. Rybám to kupodivu vůbec nevadilo, jen řekou začal plavat bordel z nestíhající čističky a to bylo zle. Vlasec po jednom nahození vypadal jak věšák na prádlo, očka se okamžitě ucpala a zdolat rybu byl opravdový kumšt. Škoda. Naštěstí po půl hodině přišel signál ukončující závod.
Vítězové sektorů
Nachytala se skoro jedna tuna ryb, což je až neuvěřitelné. Poprvé od začátku roku mohou být všichni spokojeni, každý si zachytal, sáhl si na jednu nebo více trofejních ryb a měl dalších několik na prutě, které se s námi ovšem vůbec nebavily.
Děkujeme pořadatelům a předsedovi místní organizace za zapůjčení tak krásného kousku řeky.
