Labe – Sadská 1. – 2. 9. 2007
Pořadatel : RSK Feeder Klub s pověřením Rady ČRS
Ředitel : Petr Azbest Hahn
Hlavní rozhodčí : Radana Srbová
Technický ředitel : Jan Kuku Douša
Sponzor závodu : SEMA Lenešice
Čestní hosté : hospodář Stř. kraje p. Šimůnek, členové MO Nymburk,zástupci obce Sadská,funkcionáři a členové Feeder Klubu
Tento závod byl úplně jiný, než většina již odchytaných a lišil se v mnoha věcech. Jednak se mělo původně chytat na rybníku v Lanškrouně, ale na poslední chvilku se zjistilo, že se tam prostě regulérně nevejdeme. Vyřešilo se to náhradní vodou na Labi v Sadské, takže si téměř všichni byli zatrénovat na vodě, kde se potom nechytalo. A naopak, na závodním úseku v Sadské je všude zákaz vjezdu a tam si zase nikdo nemohl jet zatrénovat, kromě vyhrazeného pátku a tak to byla pro všechny úplně nová voda, prostě krok do neznáma. Dále se díky změněnému revíru změnil i sponzor a na poslední chvíli se toho ujala fi Sema, která navíc mimo určené pořadí zasponzorovala i tento závod, za což jí patří dík.
Velkou novinkou byl posunutý čas prvního závodu do pozdních odpoledních hodin, kdy pořadatelé předpokládali větší intenzitu v příjmu potravy ryb a naopak druhý závod byl načasován do hodně ranních hodin, což byla úplná novinka a bylo zajímavé míchat krmení ráno při úplné tmě za rozsvícených potkávacích světel u aut, s čím se ale všichni bravurně vypořádali. Další zajímavostí bylo perfektní označení cesty z obce Sadská, kde opravdu na každé značce či ukazateli byla cedule s šipkou Feeder - závod, díky čemuž musel najít cestu i slepý a tak patří i dík dvojici George - Azbest. A ještě bylo velmi pozitivní, že oba sektory A a B byly odděleny zarostlým pásem porostů od sektorů C,D,E,F a bylo vynecháno asi půl kilometru neutrálu, takže vlastně vznikly další dva forhondy.
Již tradičně byl na trati přítomen stánek rodiny Jelínků, který nás vzorně napájel a krmil po oba dva dny a můžu potvrdit, že v neděli ráno v půl páté mě dost potěšilo něco „na zahřátí". A taky tu již tradičně fungoval Feeder Klub s postaveným stanem a kompletním zázemím, kde pracovala Radanka s výsledky a než jsem si stačil zabalit věci, už byly výsledky na nástěnce, za co zaslouží taky dík.
I závod sám o sobě byl taky naprosto unikátní. Co sektor, to jiná voda, jiná hloubka, jiné ryby, jinak daleko koryto a jinak pracovalo krmení. Dole na „áčku" byla hloubka kolem čtyř metrů a nahoře na „efku" určitě do půlky tak něco kolem metru. A sobota byl naprostý propadák, kdy se změnil tlak a počasí a přimět ryby k záběru se povedlo jen opravdu málokomu, na rozdíl od neděle, kde si ryby daly říci a zvláště na sektoru „cé" se dali nachytal i velcí cejni, kapři, velké plotice...Prostě každý si s tím poradil po svém, někomu se zadařilo, někdo „ulítnul" a to vše se samozřejmě promítlo i do celkových výsledků jednotlivců i družstev a závod se velmi zdramatizoval a pořadí se pořádně zamíchalo.
V sobotu jsme se konečně mohli všichni pořádně vyspat, protože byl sraz na závodním úseku až v 11,00. Samozřejmě já, otrkaný spoustou závodů, jsem stejně stával v půl čtvrté, než jsme připravili a naložili spoustu krmení, živých nástrah a ostatních potřebných věcí, tak bylo sedm a na závodní úsek jsme přijeli kolem osmé. Cesta byla perfektně značená, což jsem velmi ocenil, protože jsem si vytiskl propozice a popis cesty a nechal ho ležet u tiskárny. Počasí vypadalo střídavě oblačno a jakoby mělo každou chvilku sprchnout, což se naštěstí nepotvrdilo. Pomalu se začali sjíždět ostatní a každý se pozdravil se svými kamarády a šel si namíchat krmení. Spolu s námi na Labi probíhal nějaký závod pejskařů a tak tu bylo docela dost aut a různě pobíhajících pejsků a jejich páníčků, ale skončili mnohem dříve, než jsme my začali chytat. Kluci napíchali čísla, zaprezentovali jsme se, proběhlo oficiální přivítání, no a už tu byl los a každý se rozjel na svoje místo.
Řeka vypadala docela zajímavě a moje družstvo si vylosovalo: Míra dole sektor B1, já prostředek sektor D2 a Honzík úplně na druhé straně sektor F9. Jak jsme si potom potvrdili, každý měl úplně jinou vodu s jinou hloubkou a tak tomu musel podřídit i taktiku. Krmení jsme použili Lorpio a postavil jsem to na plotice, což perfektně zafungovalo, i když zrovna v sobotu ryby vůbec nebraly, což se potvrdilo mimo jiné i tím, že jedenáct lidí skončilo s nulou. Já si krmítkem „osahal" dno a změřil hloubku a zjistil jsem, že mám koryto zhruba za polovinou řeky, kde je něco kolem čtyř metrů vody. V jednu jsme mohli do sektorů a od tří do šesti se chytalo
Moje taktika byla udělat si asi 60 menších kuliček ještě slepených PV1, nahodit krmítko, označit si vlasec a přesně do tohoto místa je všechny nastřílet prakem. Do krmítka jsem dával pouze slepené červy, což mi vyšlo na sto procent. Měl jsme celkem 9 záběrů, z čehož jsem jich 8 proměnil a 8 ryb chytil, ale jednu tři vteřiny po skončení závodu a tak jí musel pustit. Přesně ve tři zahoukali začátek závodu, já nahodil krmítko s lepenými červy, vlasec kmen 18, dole 12 a háček 18 s červeným červem na ramínku a dvěma pinkama přes.
Okamžitě následoval záběr lehounké zavrnění, které jsem přisekl a chytil lína. Během prvních pěti minut jsem ještě zdolal čtyři plotice a tím moje veškeré záběry na dvě a třičtvrtě hodiny skončily. Kolem mě taky nikdo nechytal a ať jsem dělal, co jsem uměl, záběru jsem se dočkal až po odpískání posledních pěti minut závodu, kde jsem všechny tři záběry od plotic zase proměnil, ale jednu jsem zdolal po odpískání a tak jsem jí pustil. Zkoušel jsem zjemňovat vlasec, zmenšovat háček, dával jsem červíky, žížalky, kukly v různých kombinacích, ale záběru jsem se nedočkal. Záběry byly od plotic a byly strašně jemné, jenom lehké přidrbnutí a když se člověk pořádně soustředil, dalo se to seknout. I tak jsem na sedm ryb vážil 1940g a udělal na to krásnou trojku v sektoru. Honza na „efku" zachytal a udělal jedničku s 3260g a Mírovi na „béčku" vůbec ryba nešla a tak vychytal osmičku. I tak jsem po prvním dni spokojen, protože jsme udělali trojku a jen ji potvrdili i v celkovém pořadí.
První den to byla hrozná bída na ryby a tak v sektoru „A" vyhrál Azbest s 1750g, a 700g stačilo ještě na umístění 3! V „béčku" kraloval Pepa Konopásek, který se trefil do sumečků amerických a díky nim udělal jedničku s 5800g a 650g stačilo ještě na umístění 4! V sektoru „cé" na to zase přišel Milan Juřík, našel si nějakou jámu a jako jedinému mu najeli cejni a udělal v nich 7 kg, ale na umístění 4 už stačilo 2800g. Na „déčku, kde jsem seděl i já, vychytal Roman Bartoň jedničku s 3380g a mých 1940 stačilo až na trojku, na „éčku" udělal jedničku Tomáš Dorotík s 1700g, ale na pětku stačilo 600g! A na „efku" si zase zachytal Jan Ouředníček a vychytal jedničku s 3260g a na trojku stačilo 1300g. Bohužel padlo i jedenáct nul!!! a na prstech jedné ruky bych spočítal, kdo na to přišel a komu ryby braly, ale sebe do toho nepočítám. Sice sedm ryb bylo na sobotu slušný výkon, ale já je chytil v prvních a posledních pětiminutách, takže z toho vůbec nejsem moudrý.
Než jsme se všichni slezli u stánku, abychom pořádně probrali výsledky a naše úspěchy či neúspěchy, pořádně se setmělo a tak jsme domů jeli za tmy.
Za to neděle byla už od rána pořádný mazec. Ráno se losovalo v 5,30hod a tak jsme vstávali ve tři, protože jsme ještě jeli do krámu pro živou, a mě to připadlo, že jsem sotva zavřel oči a už jsem je zase musel otevřít. Krmení jsme namíchali za světla potkávacích halogenů u auta a losovalo se taky ještě za tmy. Tentokrát jsem si já vytáhl spodní „áčko", Honzík šel na „céčko" a Míra nahoru na „efko".Krmení jsem nezměnil a znovu vše vsadil na plotice, klukům jsem ještě poradil taktiku co a jak s krmením a zase jsem si udělal 60 kuliček, které jsem nastřílel na začátku a potom pouze krmítkem slepené červy. V sedm jsme mohli do sektorů a od devíti do dvanácti se chytalo.
Bohužel jsem si v přípravě špatně osahal dno a tak jsem zjistil, že mám v zakrmeném místě vázku, což mě stálo asi 20 krmítek. Odpovědně můžu říci, že mě najela od začátku do konce ryba a seděla v krmení. Záběry jsem měl doslova na hod, ale trefoval jsem tak každý šestý, sedmý. Bylo to velmi prudké „drbnutí", které jsem prostě ne vždycky trefil
.
pokračování...