GRAND PRIX ČECH 2008 V.ročník neděle 22.6.2008

A je to tu znova. Ráno, tři hodiny. Hlava mi třeští, jsem rozlámaný, brní mě ruka, mám strašnou žízeň a připadá mi, že jsem si šel lehnout teprve před minutou. Tělo říká spát, rozum říká spát, jen někdo v hodně velké dálce říká vstávej!!!, ale tentokrát se přemlouvám hóóóódně dlouho...Na několik pokusů budím Honzíka, který reaguje až na lavor se studenou vodou, (jinak bych ho z postele nedostal), ale zato krásně nadává, čímž budí zbytek rodiny a holky se přidávají k jeho slovníku a tak je hned po ránu veselo. Venku je už pořádné vedro a tak se zase máme na co těšit. Míra je přesně na čas před barákem a jedeme opět do krámu pro živou a krmení.

A kolotoč začíná na novo. Opět mícháme krmení, rozjíždíme červíky, oddělujeme žížalky od hlíny, rozbalujeme pruty a provlékáme vlasce....Všechno stíháme naprosto v pohodě a tak je zase čas na snídani u stánku a pokec s kámošema. Za chvilku pískají první signál, můžeme do sektorů a tentokrát začínáme přesně u stánku, na jedenáctce, kde se včera docela slušně chytalo. Já tomu místu věřím a tak zase nabíjím kluky a slibuji, že si určitě zachytáme.

Krmení neměním, zase to stavím do hodně sladka na cejny, což se nám osvědčilo jako správné. Připravujeme se a sluníčko do nás začíná prát....Už děláme všechno naprosto automaticky, začíná se projevovat únava a tak nás ani nepřekvapuje druhý signál, krmení. Opět vsázíme na protější hranu zhruba těch pětasedmdesát - osmdesát metrů s hloubkou kolem čtyř metrů, kam zakrmujeme a sázíme přibližně padesátku kuliček. Naše největší konkurence, kluci z FAPS týmu jsou po nás na horním forhondu a hned se do toho obuli.a začínají tahat slušné cejny. Není čas na hrdinství a tak jsme od začátku nasadili „okované" udice s desítkou háčkem na čtrnáctce fluorinu, pořádným chomáčem hnojek a tak se do cejnů pouštíme taky. Ryba nám po chvilce parádně sedla do krmení, a začíná nás to zase bavit. Taháme převážně cejny, občas sumce a pořád poctivě krmíme. Několikrát se rozjíždí a zase zastavuje voda, a tak se nám díky tomu podaří se občas trošku smotat, ale máme připravených dostatek prutů. Daří se i ostatním manšaftům a tak ztrácím naprosto přehled, jak na tom jsme. Hecuji kluky, ale ani moc nemusím, protože ryba jde a tak nás to baví.

Zasekávám kapříka, a když ho podebírám, strhává se závit na tyčce a síťka podá nenávratně do hloubky řeky. (již čtvrtý podběrák!!!a druhý kruh!!!), ale kapříka naštěstí „surfuji" až do ruky a on si to kupodivu nechává líbit. Pár minut za ním dostávám i slušného karáska a Honzík slušného sumce, ale i jemu se pod jeho tíhou láme konec podběráku a tak máme každý již jeden jediný podběrák. Nevím, co se děje, ale vybrali jsme si prostě „podběrákový víkend". To se nám nestalo za posledních pár let, z čehož nejsem zrovna moc odvázaný, protože sehnat slušnou tyčku, která něco vydrží a nestojí balík, není žádná sranda. Ale ať klidně ten balík stojí, jen jí sehnat!!!Poslední hodinku jsou ryby už dosti přežrané a tak i záběry tomu odpovídají a zjemňují se a jsou sotva znatelné. Kolem sebe vidím tu a tam vytáhnout slušnějšího cejna, ale vždycky chytá jen jeden z trojice, zatímco nám to jde všem třem, takže by to mohlo slušně dopadnout. Konec a jde se vážit. Váha jde od „áčka" a když slyším hlásit váhy do deseti kilo, jen jedno družstvo ulétlo na osmnáct kilo, ve skrytu duše doufám, že budeme do trojky, protože odhaduji každému z nás kolem šesti kil, což by těch osmnáct taky mohlo hodit. Ale nakonec nám zvážili 21600g!!, což je super a už jen záleží, kolik udělali kluci na horním fořtu. Fořta podepsali a nachytali 32400g a jasnou jedničku a tím nám odskočili o druhý bodík, na nás zbyla dvojka. Vše se rozhodne tedy v posledním, čtvrtém závodě, do kterého se nám vůbec nechce, protože končíme na čtvrtém sektoru, tedy místě, kde se nikomu nezadařilo.
Jsme mrtví, nechce se nám nic balit, nic přenášet, natož znovu míchat krmení, a připravovat se. Kašlem na všechno a jdeme si dát pivo a párek ke stánku. A sluníčko pere čím dál tím víc....

Ale čas nás nekompromisně tlačí a tak chtě-nechtě musíme a na několikrát přenášíme pruty, podběráky, mokré vezírky, ...ale ostatní věci hážeme odevzdaně do auta a převážíme je najednou. Už ani nezakrýváme, že toho máme dost a nic se nám nechce, ale spočítal jsem si, že jestli chceme být na bedně, musíme sedm družstev přechytat a tak to i pořád klukům dávám najevo. Do čtvrtice naposledy mícháme krmení, naposledy připravujeme červíky, prosíváme žížaly...a na posledy čtu vodu, která se mi ale vůbec nelíbí, protože je před námi strašná hloubka a nedaří se mi najít nějaké mělčí místo, nebo lavici, kde by se dala ryba zastavit. Je mi jasné, že tu ryba není, ani nemůže být, nemá důvod. Pár metrů od protějšího břehu je přece jenom jakási lavice s hloubkou kolem tří metrů, ale dosti zarostlá. Nedá se nic dělat, sázím na to a celé tři hodiny tam krmím a věřím, že projíždějící ryba se tu alespoň na chvilku zastaví.

A je tu konečně signál krmení. Horko těžko přestřelujeme celou řeku a stojí nás to dosti sil, ale jakž- takž se nám to povedlo, i když to umíme lépe. No a pak jen smutně a odevzdaně koukáme, jak nahoře občas někdo táhne cejna a u nás ať děláme, co chceme, nic. Ani ťuk. První hodina odfrčela a jsme stále bez záběru. Vedle nás se podařilo Kukačkám dostat plotici a okounka, na což jednoznačně v širokém okolí kralují. Já pořád doufám, že to přijde a tak kluky chlácholím, ale je to zbytečné. Navíc se opět rozjela voda a třicítka krmelec začíná cestovat, takže musíme dát těžší a to už se nedaří tak přesně házet. Když mám konečně první záběr, poctivou hokejku, který nedočkavě zasekávám, přitahuji se jen smotán s Mírou a tak jsme stále bez ryby. Čest zachraňuje Honzík, který zdolává mikro sumečka a po něm konečně Míra zdolává tak třistagramového cejnka. Jenže to pořád nic neřeší, naším úkolem je přechytat sedm družstev a proto pořád poctivě střílím krmení ke druhé straně a věřím, že to vyjde. Pod námi se daří Semákům chytit cejna a to už je známka, že by konečně mohla ryba proplout i kolem nás, i když to pro nás zatím nevypadá moc dobře. Dvě hodiny za námi a pořád nic.

Kolem nás nikdo nechytá, nebo má jen jedinou rybičku, jen někde kolem stánku se občas někomu daří nějakého cejna zdolat. Je vedro k padnutí, ryby musí být už za ty dva dny hodně přežrané....A najednou bum, záběr, sekám a velmi opatrně zdolávám cejna, ktarý má cenu zlata. Pár chvilek na to seká i Míra a skoro ve stejnou dobu i Honzík. Konečně, stalo se to, v co jsem doufal, ryby jely kolem a na chvilku se zdržely v krmeném fleku. Honza zdolává ještě jednoho sumce, Míra okouna a je po záběrech, jak rychle přijely, tak zase rychle odjely. Není to nic moc, ale kolem široko daleko vedeme. Došli nám slepení červíci, došli i žížalky a krmení. Do konce závodu se už nic nestalo a tak s úlevou vítáme závěrečný signál a totálně zhuntovaní, vyprahlí a usmažení jsme napnutí, jestli se nám náš záměr být na bedně povedl. Kluci šli s váhou, a mě se tak nechce nic uklízet, že bych nejraději naházel pruty do řeky a koupil si příště nové. Za chvilku se kluci vrací s dobrou zprávou, že jsme na tu bídu udělali sedmičku s váhou 2250g a tak by to mělo vyjít, jak jsme propočítali.
Nikam nespěcháme, uklízíme, balíme a necítíme celé tělo. Zůstáváme jako poslední na trati a jen tak - tak stíháme vyhlášení.

A je tu, vyhlášení a předávání cen. Fanda s Romanem nám děkují za "fér plej" přístup, za výdrž v tom vedru a ceny předává čestný host, hospodář středočeského kraje a člověk, díky němuž jsme mohli změřit svoje síly na této krásné vodě, pan Šimůnek, za což mu moc děkujeme. Výsledky se čtou od zadu, od patnáctého místa a každý dostává alespoň placku s logem na památku a družstva sklízejí potlesk za svoje výkony.

Třetí místo, bronz MSK FEEDER TEAM

Druhé místo, stříbro MIVARDI FEEDER TEAM PRAHA

První místo, zlatá FAPS FEEDER TEAM

Děkuji všem, kteří se jakkoliv podíleli na přípravě, realizaci a vlastním provedení závodu od toho, kdo závod vymyslel, kdo sehnal všechna povolení, našel trať, vysekal jí a vytýčil, objednal a zakoupil poháry, postavil stánek, zapisoval a zveřejňoval výsledky, staral se o naše žaludky, až po toho, kdo to zase všechno uklidil a uvedl do původního stavu. Všem vítězům blahopřeji a ostatním přeju, aby to vyšlo příště. Snad jsem na nikoho nezapomněl. Těm všem moc dík!!!!

Celkové výsledky