Když jsme s Mírou seděli nad skleničkou červeného a přemýšleli, jak důstojně zakončit feederovou sezonu, aby se lidi sešli, zachytali si, sáhnuli si na rybu, pobavili se, a odjeli domů s dobrým pocitem, napadlo mě udělat takovou malou habaďuru s překvapením. To překvápko spočívalo v tom, že si každý vylosuje svůj sektor, kde bude sám sobě důstojným soupeřem, a tímto sektorovým vítězstvím si na konci odnese i pohár za jedničku v sektoru, což se mnohým za celý rok, ač se hodně snažili, nepodařilo. Takže vlastně vítězové budou všichni, i když o tom ještě nevědí. Nic jsme neomezovali a tak si mohl kdokoliv změřit svoje síly třeba s našimi nejlepšími závodníky. První mazec bylo vymyslet padesát písmen abecedy, aby mohl opravdu každý sedět ve svém sektroru, s čím si Míra bravurně poradil, i když třeba písmenko "iks" s háčkem u mnohých budil úsměv. Druhý mazec bylo nacpat padesát lidí na úsek, kde se vejde pouze čtyřicet lidí, ale i s tím jsme si poradili a místo deseti metrů jsme odkrokovali pouze osm metrů. Další mazec bylo nějak lidi nasytit a napojit, čehož se velmi zdatně zhostil Piškot se svým stánkem a k ruce mu byl Románek s Radankou, což nemělo chybu k všeobecné spokojenosti.
Jenže aby to bylo překvápko, tak jsme samozřejmě nemohli nikomu nic říci a proto jsme odpískali naprosto normální průběh závodu, kde se dávaly ryby do vezírku. Sice na konci, když jsem dal signál pustit ryby a jen jsem je místo vážení fotil, tak mi moc nedůvěřovali, i když jsem se všechny snažil přesvědčit, že mám foťák spojený s počítačem a že už jsou jejich ryby zapsané, ale nakonec je každý pustil, i když si o tom mysleli své.
Spustili jsme propozice závodu a netušili jsme, že o něj bude takový zájem, takže jsme museli limitovat přihlášené počtem 50 závodníků, abychom se všichni vešli. Míra nám zhotovil i nádherné placky s názvem a logem závodu a tak už nic nebránilo tomu, abychom se sešli v sobotu v Čelákovicích nad jezem na závodním úseku.
Počasí na to, že je prvního prosince, nemělo chybu. Ráno bylo šest stupňů a během dne se oteplilo až na 10°C, sice bylo zataženo a druhou půlku závodu se mrholení změnilo v hustý déšť, ale ani to nám nějak zvlášť nevadilo. Perfektní i bylo, že si skoro každý sáhl na rybu a kdybychom se na závod soustředili, dalo se slušně zachytat. Jak jsem všechny obcházel a fotil, podařilo se mi u spoustu lidí i vyfotit je s rybou. Nakonec byli všichni spokojeni, zachytali si, sáhli si na rybu, pokecali, a odvezli si pohár. No není to MAZEC?
Míra se zhostil úlohy výběrčího a šlo mu to náramně....
Piškot se nám po celou dobu staral o naše žaludky a jeho pochoutky neměly chybu...
Mazec a pohodička bylo všude kolem vidět. Radek například přišel na zlepšováček, jeho podběráko-vezírek neměl chybu!
No řekněte, kdo z vás si má šanci sednou do sektoru Ď?
Románek se zhostil nezvyklé úlohy a nosil nám svařáček přímo až pod nos, a naběham při tom tolik kilometrů, o čem se mu ani nezdálo.....Ale nemělo to chybu!!!!
Běhal jsem po břehu, fotil všechno možné a podařilo se mi "ulovit" spoustu rybiček i do foťáku, ale jak pršelo, tak některé fotky nejsou moc kvalitní....
V úlovcích v drtivé většině převažoval cejn v několika velikostech
Musel jsem ukázat, že ryba byla při chuti a pokud se člověk soustředil, dala se odchytat..
Malá rybička, ale i ta potěšila...
Magda a jeho krasavice!!!!
Honza Kuku si taky zachytal a v pozadí je nádherně vidět, jak prší a nikomu to moc nevadí..
Fanoušek si taky nádherně zalapal a kdyby se ryby počítaly, určitě by měl asi nejvíc...
David chytil krásného sumečka....
Z každého se vanula spokojenost déšť nedéšť, hlavně že si zachytal....
Tyhle nádherné ryby nachytal Davaprd...
Nebyla to jenom pánská jízda, přišly si zachytat i holky.....
a děti......
Hodně našim kamarádům "svrběly" prsty a tak se na nás přišli alespoń podívat a trošku nasát závodní atmosféry.. Přijel se podívat i strejda Víťa....
Přijel se podívat i Pavel....
pokračování....