Možná bych jako podtitulek mohl napsat - o největšího "sinicového" krále, protože ještě teď mám zelený žabinec všude od navijáků, prutů, vezírku, podběráku až po všechny věci, které jsem měl na sobě. Nahoře na pětce jsem za svoji závodní činnost něco podobného zažil, ale tady to bylo poprvé a opravdu to stálo za to a všichni jsme si to pěkně užili.
Závod proběhl o víkendu 6. - 7. září na Mušovských jezerech - Dyje 7 u obce Pasohlávky. Počasí nám docela přálo, v sobotu bylo chvilku pod mrakem, ale nepršelo a občas se zvednul vítr, který jedné straně závodníků zelený "povrch" na hladině odvál, aby druhé straně žabinec nadělil, a během pár hodin se zase otočil a vrátil vše do původního stavu, abychom si ho všichni spravedlivě užili. V neděli vylezlo sluníčko a místama bylo i na spálení.
Náš tým ve složení Karel Skalický, Honza Ouřeníček, Jiří Ouředníček a nesmírně důležitý Míra Stejskal na břehu(ještě jednou mu děkuji, protože dokázal vždy v pravou chvíli přinést ty správné informace) si vylosoval: Karel D9, Honza F5 a já B9, což nebyl žádný perfektní los, ale ani propadák a asi nejhorší pozici měl Honza, protože sektor "ef" byl od začátku skoro celý zavátý zeleným kobercem a místama nešlo ani prohodit krmítko. Taktika byla jasná, na začátku hodně nakrmit a chytat dál, než soupeři. Jak jsem tak sledoval, byli mezi námi jedinci, kteří to pálili přes sedmdesát metrů a to není žádná sranda v protivětru být přesný. Naštěstí kolem mě kromě Jakuba Šabaty, který pálil asi nejdál ze všech, ostatní soupeři chytali tak někde na hranici padesáti až pětapadesáti metrů, tak jsem klipnul šedesát tři metry a poslal tam na začátek zhruba třicet krmítek. Postavil jsem Míru doprostřed sektoru a řekl mu, že budu krmit tak dlouho, než uvidí první chycenou rybu.
Chytal jsem svoje třistadevadesátky profíky a neměl s náhozel do dálky vůbec žádné problémy. Díky docela přesnému zákrmu jsem měl záběr od ryby tak do dvou - tří minut a najeli mě krásní cejni. Ze začátku jsem je chytal na dva až tři červíky, později už byli mlsní a chtěli změnu, tak jsem střídal pinky, kukly, žížaly a patentky. Zkoušel jsem průběžku i pátera a po pravdě záběr jsem měl na oboje, ale průběžka se díky velkému švihu do dálky tak po třech - čtyřech hodech slušně motala, zatímco páter jsem nezamotal ani jednou a tak jsem celý závod odchytal v klidu na pátera. První půlku závodu byly záběry poctivé hokejky nebo vracáky, ale s postupem času ryby byly opatrnější a záběry i díky zelenému nabalenému "šlemu" byly hůře znatelné, dokonce jsem jeden čas musel stále povolovat vlasec, aby ryba necítila žádný odpor a já viděl i nepatrné zachvění. Záběry jsem měl poctivé čtyři hodiny, potom ryby odjely a vrátily se až patnáct minut do konce, kdy jsem zdolal ještě tři skoro kilové cejny a vážil jsem 23720g a dělal na takovou váhu až čtyřiapůlku (úplně stejnou váhu měl Jirka Ludvík), protože ve dvacetičtyřech kilech jsme byli ještě další tři, kdy rozhodovala opravdu jedna malá rybička, jen nám utekl Jakub s váhou 33200g.
Honzovi se na "efku"první půlku vůbec nedařilo a tak první rybu vytáhl skoro po čtyřech hodinách, kdy vsadil na "bago" žížal a vytáhl za celý závod dva cejny s váhou kolem čtyři a půl kilo a dělal na to krásnou pětku! Když jsem se ho ptal, co tedy dělal ty čtyři hodiny, tak řekl, že stále krmil a čekal, až odplave ta zelená srágora. Karel byl na tom na "déčku" mnohem lépe a nakonec vybojoval krásnou pětku s váhou 8700g. Sice to nebylo to úplně nejlepší, co jsme si mohli přát, ale všichni jsme splnili být do pětky a tak jsme stále měli šanci na bednu.
Druhý den byl trošku jiný, jednak skoro od rána svítilo sluníčko, foukal obráceně a nebo proti nám vítr, a jednak většina věděla, do čeho jde. Opět nám losoval Míra a vytáhl nám: Karel šel na F7, tedy do relativně nejhoršího sektoru, Honzíka poslal na B3 a mě na D4, tak oba jsme šli na místo s tím, že si alespoň zachytáme, protože jedničky se dělali na jiných číslech. Opět jsem zaklipoval až po nahození obou soupeřů kolem sebe a šel jsem o pár metrů dál, tentokrát stačilo 59 metrů. Poslal jsem tam zase velmi slušný základ a tak první byli zase krásní cejni, bohužel po třech větších rybách jsem začal chytat droboť jako ouklej, malou plotičku, candátka, ježdíka a to bylo špatné. Asi to bylo díky patentkám a tak jsme je přestal dávat a začal jsem stříhat pouze žížaly a mačkal kukly, ale skoro hodinu jsem se nedokázal dobné ryby zbavit, i když brali velmi slušně. Teprve hodinu před koncem závodu jsem se zase vrátil do hry, kdy jsem už nevěděl, co dělat a jak se drobotě zbavit(kolikrát jsem chtěl po dvou - třech minutách přehodit a byla tam malá rybka), jsem ubral dálku o délku prutu a oni tam ti mrmláci byli! Nakonec jsem s váhou 13540g o prsa vybojoval krásnou trojku.
Honzík byl na tom úplně jinak, nádherně si v "béčku"zachytal a od začátku do konce měl ryby v krmení, chytal skoro na hod a udělal největší váhu závodu, skoro 35 kg a jasnou jedničku, kdy druhému Honzovi Tichému utekl skoro o patnáct kilo!!! Suveréně chytal od začátku do konce bago žížal a řezal mrmláka za mrmlákem, občas přišel i kapřík. Karel nakonec vydřel na "efku" 12450g a dělal na opravdu velmi špatném místě krásnou pětku a tak jsme opět všichni splnili a udělali vše pro bednu.
Všichni jsme napnuti čekali, než "kompjůtr" vyplivne výsledky a nakonec z toho byla opravdu bedna! S 23,5 bodu jsme druzí a porazili nás kluci z MIVARDI Feeder teamu Haná o pouhý půl bod, kdy zvítězili s 23 body a na třetím místě Rybářský kroužek Browning team s 25 body.
Všem vítězům blahopřejeme a už se těšíme na čtvrté kolo na Hracholuskou přehradu, kde se rozhodne jak o vítězi, tak o čtyřech padajících do příslušných Divizí.
JO
Přiložené obrázky
