Poslední, čtrvté kolo ligy proběhlo o víkendu 12. - 13. října 2013 na krásné, ale všem neznámé vodě Hracholusky kousek od Plzně. Ve hře o bednu a titul stále nebylo nic stoprocentně jasné, i když jsme vedli od začátku od prvního jarního závodu a udržovali jsme první místo v průběžném pořadí až do posledního kola a přinesli jsme si náskok 6,5 bodu na druhý tým a devět a půl bodu na třetí. Na opačném konci tabulky se mohlo cokoliv stát a tak prakticky od nějakého desátého - jedenáctého místa průběžného pořadí hrozila možnost pádu do divize každému, komu by se závod nepovedl, což slibovalo velmi dramatický boj až do úplného konce. A to se nakonec potvrdilo.
Kluci z týmu Preston - MRK na zatím průběžném druhém místě nasadili těžkou stíhačku a v zádech se k nim přidali i zatím třetí Štemberáci a tak jsme nemohli nechat nic náhodě. V pátek ráno jsme vyrazili na trénink za hustého deště, občas se měnícího v pěkný slejvák. Dlouho jsem nezažil takovou pěknou "bahnitou čvachtačku" a vyndat po treninku zabořenou bednu do bahna byl nadlidský výkon. Během čtyř hodin chytání a zkoušení krmení jsme stanovili taktiku na zítřejší závod. Domluvili jsme se, že zakrmíme na nějakých 60 metrech,protože jsme na kratší vzdálenost neměli záběr a abychom nedostali do krmení oukleje, zakrmili jsme pouze z živého kukly a trošku nastříhaných žížal. Zakrmíme si i předek na nějakých 35 metrech a tam použijeme tmavé krmení a hlínu s hodně živou, hlavně pinku a patentku na oukleje, než najede spodovka.
Bylo jasné, že spodová ryba nepřijede blíž a tak většinou chytal ten, kdo uměl daleko a přesně krmit. Občas fouknul i protivítr a tak to nebylo vůbec lehké přesně nakrmit, ani rozpoznat z takové dálky mnohdy velmi nepatrný záběr. Na záběr se muselo čekat mnohem déle, než jsme zvyklí a tady vítězila trpělivost. V prvním závodě jsem se snažil dostat co nejvíce a co nejdále krmení a tak za mnou stál Míra v roli trenéra a nechal mě minimálně půl hodiny házet, dokud neviděl kolem mě chytit spodovou rybu. První tři hodiny jsem dokázal držet krok s vedle sedícím Láďou Chalupou a chytal jsem cejny a plotice, měl jsem 7 cejnů a 5 plotic, poslední dvě hodiny mě ryba odjela a já ji nedokázal ničím dostat zpátky, ať jsem dělal co chtěl, zkoušel jsem zjemňovat vlasec, zmenšovat háček, hýbal jsem délkou návazce, točil jsem nástrahy, ale všechno marně. Sice jsem seděl na A9, takže ryba najížděla od forhondu, tam si velmi slušně zachytali, ale ryba už ke mě nedojela a já nakonec střihnul šest a půlku, naštěstí Karel dělal jedničku a Míra trojku, takže jsme dělali krásných 10,5 a vedení si do posledního, nedělního závodu udrželi. Zadařilo se i klukům z Preston - MRKu a výsledkem 1, 2 a 4 nás stáhli o další dva body, nicméně do posledního závodu jsme měli stále ještě náskok čtyř bodů a zatím průběžné první místo jsme hodlali udržet a celkově vyhrát.
Druhý den na nás hned ráno opět trošku sprchlo, ale byla to jen přeháňka, potom dokonce vylezlo sluníčko a skoro celý závod mi "parádně" svítilo do očí. Kostky byly vrženy a taktika byla jasná, chytat co nejdále a tak daleko, kde bezpečně nakrmíme, což u mě bylo nějakých 65 metrů. Díky tomu jsem do zakrmeného místa dostal ryby a spolehlivě je odchytával, bohužel jsem jich několik ztratil ve vázce. Tady se opět naprosto jasně ukázalo, že kdo nedokázal daleko nahodit, neměl šanci zachytat. Parádně se nám podařilo v posledním závodě zachytat - Karel střihnul druhou jedničku, Míra přidal dvojku a já čtyřku a tak jsme se ve čtvrtém kole skončili na druhém místě s 17,5 body za dobře chytajícíma klukama z Uničova, kteří vyhráli se součtem 14 bodů. Na třetím místě skončila Daiwa s 19 body, čtvrtí Štemberáci - Štěpničkové s 20 body a na pátém místě Preston MRK.
V jednotlivcích suveréně vyhrál Karel Skalický (1+1) před druhým Martinem Maťákem (1+1) a třetím Zdendou Novákem (2+1), který svým perfektním zachytáním zachránil svůj tým před pádem do Divize.
Nakonec se nám podařilo udržet vedení po všechna kola ligy a s náskokem deseti bodů vyhrát ligy a sní i titul MISTR LIGY 2013.
JO