Nad dlouho očekávaným kolem první ligy v LRU Feeder na Vltavě v Dušníkách visel otazník nezvykle velkého průtoku díky odpouštění několika přehrad nad Prahou. Týden před ligou na stejné vodě proběhl závod Přebor Čech a divize a už tam měli kluci co dělat, aby udrželi krmítko na pětadvaceti metrech, protože Vltava měla průtok v pátek nějakých 160 kubíků a na sobotu díky dešti vyskočil až na skoro 200 kubíků! Ještě v sobotu ráno to vůbec nevypadalo, přehnala se větrná smršť s přívalovým deštěm, ale jak to přišlo, tak to zase odešlo a na losování nás už hřálo sluníčko. Průtok se pohyboval mezi 190 až 203 kubíky a tak mnozí přemýšleli, jak tu rybu odchytají a jestli ryby vůbec budou spolupracovat.
V pátek se na trať pomalu začala sjíždět družstva, aby přesně o dvanácté měli šanci zjistit, jak to teče, jaké ryby berou, na co, jaké krmení postavit a podobně. Díky velkému průtoku to nebylo jednoduché, ale i tak si každý mohl udělat alespoň nepatrný nástřel. Markéta s Martinem už měli postavený stánek, který nás dokázal dostatečně nasytit a napojit a kde se pořád dokola rozebírala taktika a každý se snažil vytáhnout z těch druhých sebenepatrnější informace. Náš tým MIVARDI .cz si přijel taky zatrénovat a tak ve složení Mira Melcher, Karel Skalický a Míra Stejskal si přesně stanovili taktiku, každý dostal nějaký úkol, domluvili se na krmení a snažili se na něco přijít. Kluci seděli na konci sektoru E, a každému se podařilo si sáhnout na pěkného mrmláka a přidali i pár skaláčků a plotiček. Taktika byla stanovena jasně, snažit se chytit nějakou rybu u břehu, rybu jistoty a potom se snažit o většího cejna dál od břehu. Tréning splnil svoje očekávání, kapitán a trenér v jedné osobě Míra byl spokojen tak se kluci jeli ubytovat.
Já se k týmu přidal až v sobotu ráno. V půl šesté ráno jsem nakládal živou a krmení v krámě a než jsem stačil nacpat věci do auta, přihnala se taková větrná smršť se slejvákem, že na mě nebylo nic suchého. Bohužel se mě slejvák držel celou cestu až na závodní úsek a vydrželo pršet až asi půlhodinku před losováním. Náš kapitán Míra stanovil jasnou taktiku, měli jsme perfektně našlápnuté krmení, úplně suprově čerstvou živou nástrahu a ještě jednu věc navíc: břeh. Tohotu úkolu se Mirda zhostit s vervou sobě vlastní a odvedl velmi dobrou práci. Zbývala ještě poslední důležitá věc a to losování. Míra nám tam sáhl velmi slušně a poslal Karla na sektor D6, sebe na B3 a mě na F8. Rozdělili jsme si krmení, živou, popřáli si hodně štěstí a rozjeli se každý na svoje místo. Hned po příchodu na "efko" mi bylo jasné, že sedím na místě, kde se dá udělat slušný výsledek, ale bude to boj, na fořtu sedí Petr Funda od Kaprňáků, a v sektoru mám Láďu Chalupu, Pavla Sičáka, Pavla Krýsla, Pepu Peřinu, a další,kteří to jen tak bez boje nevzdají.
Připravil jsem si svoje oblíbené profíky a prošmatal si vodu před sebou, jestli tu není nějaká vázka a naštěstí jsem nic nenašel. Našel jsem na vodě místečko, kde celkem slušně držela stodesítka, označil si dálku a přenesl jí i na ostatní pruty. Ještě jsem vyndal svého miláčka pikříka - stříbrňáka, kdyby bylo nejhůř, a rozdělil si krmení na tři díly. První s lepivou hlínou na první hodinu, druhý díl na klasické krmení a třetí díl na poslední hodinku jsem schoval do stínu. Na prvních čtyřech prutech jsem navázal svého oblíbeného pátera s asi metrovým fousem, další prut jednu průběžku a poslední prut obráceného pátera, kdyby byly ryby ve slouci. Než jsem vše doladil k obrazu svému, pískli začátek a do vody začali padat různé rybí laskominy. Chytal jsem asi na čtyřiceti metrech a kilo deset tam tak tak drželo. První půlhodinu se celkem nic nedělo, jen jsem si počítal dvakrát do šedesáti a tím přehazováním si krmil. Druhou půlhodinu jsem zaznamenal kolem sebe několik chycených menších ryb, ale já byl zatím bez záběru, až po čtyřiceti minutách drcnutí a krásný vracáček a já ho soustředěně proměnil.
Krásný skalák, prvních půl kila doma. Během dalších patnácti minut jsem trefil a proměnil další tři záběry a mohl jsem se uklidnit. Vydržel jsem stále na jednom místě a vyplatilo se, protože jsem se dočkal dalších záběrů. Všiml jsem si, že kluci kolem když neměli záběr, přešli dál a tím si krmení rozházeli. Pravidelným přikrmováním jsem měl zhruba po osmi až deseti minutách rybu, ale každou jsem chytil na něco jiného. Chtělo to žížaly, červy, pinky, kukly, patentky a musel jsem pořád různě kombinovat, protože jsem na to stejné dvakrát za sebou záběr neměl. Kolikrát to byl mazec vyndat v tom proudu bojující rybu s tak těžkým krmelcem. Nade mnou seděl Petr Kabát a hodinku před koncem vyndal slušného bolena, ale já měl asi dvacet ryb a viděl jsem se tak do trojky. Když přišla váha, byl jsem mile překvapen, protože jsem s váhou 4340g dělal jedničku v sektoru "ef". A když mi Mirda sdělil, že Karel na D6 dělal dvojku s váhou 3600g a k tomu Míra přidal čtyřku s váhou 1420g, bylo jasné, že s celkovým součtem 7 jsme po dnešku na bedně. A opravdu, po prvním dni jsme si sedli do čela tabulky s dvoubodovým náskokem před dalšími třemi týmy. Ještě velmi pěkně zachytali na "áčku" Jirka Vitásek s váhou 5860g, na "béčku"Michal Řehoř s váhou 3640g, na "céčku"Martin Maťák s 5560g, na "déčku"Michal Soukup 3860g, na "éčku"Venda -dvanáct- Kabourek s váhou 4500g a "efko" jsem vyhrál já s váhou 4340g.
Náš kapitán Míra z nás měl velkou radost a tak se nám jelo na hotel velmi pěkně. Dali jsme sprchu, večeři a rozebrali kompletně celý závod u každého v sektoru a každý z nás přišel s něčím podstatným, takže jsme si mohli stanovit taktiku na druhý den. Mirda nám ještě ukázal fotky, které během závodu udělal a tak se nám usínalo moc hezky.
Druhý den to už od rána vypadalo na pěkný pařák, což se taky potvrdilo. Vstávali jsme poměrně brzy, nasnídali se a už zase obvyklý kolotoč. Namíchat krmení, ošetřit živou a je tu los. Opět losuje Míra a posílá Karla na A10, mě na D1 a sebe na F1. Rozhlížím se kolem sebe v sektoru a koukám, že jsme se tu sešli tři včerejší jedničkáři, na D2 je Jirka Vitásek a na D3 Michal Řehoř, dále vidím Milana Štěpničku na D5, vedle něj na D4 Pavel Krýsl...no to bude slušný boj. Sluníčko mi nepříjemně pere do zad a nebýt Mirdy, asi bych se spálil, protože mě poctivě maže. Opět nenechávám nic náhodě a připravuji si svoje profíčky, navíc mám ještě jednu tajnou zbraň - testuji proutek 420 a jsem na něj hodně zvědavý. Než jsem protahal všechna očka a připravil se, je tu pískání a začínáme. Opět jdu asi ze všech nejdál a po patnácti minutách mi to opravdu sedlo, protože mi jde ryba na hod. Je to nádherný, asi hodinu a půl trvající koncert, který mi bohužel přerušila loď, která proplula a je po záběrech. Půl hodiny se trápím a vidím, že ryba sjela hodně dolů, protože se chytá asi deset míst pode mnou. Zkouším všechno možné, měním nástrahy, až mě napadlo sáhnout o kousek za krmené místo, poslat tam pár lepeňáků a záběr, mrmlák. Konečně jsem zase ve hře, i když nade mnou vidím Milana, jak páčí mrmláka za mrlákem. Mirda, který nám dělá břeh, mě chlácholí, že na moje tři - čtyři ryby on má jednu větší, a že to stačí, ale nějak tomu nevěřím. No nic, ještě jsou ve hře oba jedničkáři, tak se uvidí. Bojuji tak o trojku, čtyřku. Milan páčí dalšího mrmláka, což mě moc na klidu nepřidává, ale držím svoji lajnu a tahám menší ryby, ale více. Čtvrt hodinky před koncem tahám jednoho slušnějšího mrmláka, což v tom proudu s těžkým olovem není nic moc, ale daří se mi. Neztratil jsem ani jednu rybu a neprošvihl ani jediný záběr. A je tu konec a jde váha zrovna ode mě nahoru. Vážím 9740g a netrpělivě očekávám, kdo mě sestřelil. Milan dělá 8420g, Michal 5180g a Jirka 3400g, takže jsem udělal druhou jedničku!! Je to paráda, Karel přidal z "antiforhontu" na áčku dvojku s váhou 6440g a Míra z "opět z antiforhontu" na efku druhou dvojku s váhou 2220g.
Balení v tom hrozném pařáku mi moc nejde a tak tradičně opouštím sektor jako jeden z posledních. Mezitím kluci spočítali výsledky a je z toho parádní výsledek snů! Jsme na bedně o hodně velká prsa před druhým a třetím týmem, navíc máme jedno vítězství celkové v jednotlivcích a jedno druhé místo, no co si více přát! Když se sejde dobře fungující parta, dodrží se předem stanovená taktika, šlape nám krmení, máme velmi pěknou živou, vynikající břeh v podání Mirdy a navíc ještě štěstí na slušné losy, tak se to prostě musí někde ukázat.
JO
Přiložené obrázky
