Druhé kolo naší nejvyšší soutěže proběhlo na řece Vltavě 7. - 8.6.2014 v obci Dušníky nad Vltavou a bylo to oproti prvnímu kolu na Lužnici tragédie. Asi za vše mluví to, že v sobotu skončilo po pětohodinovém trápení a snaze ulovit jednu čudlu, která náhodou plavala někde v sektoru, 39 lidí bez ryby, tedy s nulou, a pouhému jedinému týmu se všem třem podařilo chytit rybu, v neděli 33 závodníků s nulou, a pouhé dva týmy všichni tři skončili s rybou. Vůbec to nebylo o krmení, živých nástrahách, o taktice, ani o rybách, prostě někdo měl to štěstí, že před ním byla nějaká ryba a někdo to štěstí neměl. Jediný sektor, kde se možná trošku dalo něco vymyslet, bylo áčko, a to ještě ne všude. A do toho bylo po oba dva dny vedro, téměř jako v tropech a navíc pořadatelům vybouchl na poslední chvíli stánek.
Asi nejvíce tuto tragedii ovlivnilo počasí a upouštění přehrad Vltavské kaskády, kdy ještě v pátek přehrady upouštěly vodu a na závodním úseku byl průtok skoro 200 kubíků a chytala se krmidla přes 100g, samozřejmě spodní studená voda velmi ovlivnila braní ryb,zatím-co v sobotu všechny přehrady přestaly upouštět, voda se skoro zastavila na nějakých 60 kubíků a to musel být pro ryby strašný šok, do toho vedro, vítr sfoukával na hladiny květ z topolů, který se okamžitě nabaloval na vlasce, a ať člověk dělal co chtěl, nic, takže i hrozná beznaděj... Nepamatuji se, že bych za svoji závodní dlouholetou činnost zažil, že spousta závodníků vzdala závod třeba dvě hodiny před koncem a měli zabaleno a nahozen jeden prut a čekali na náhodný záběr.
Přivítání pořadatelem
Soustředění na los
Hlavní rozhodčí při losu
Tím ovšem nechci nijak shazovat ty, co měli to štěstí a rybu se jim ulovit podařilo. Museli tomu štěstí jít nějak naproti a i já byl jeden z nich. Seděl jsem na céčku, nikdo kolem mne neměl rybu, a když po čtyřech hodinách všeho možného i nemožného jsem se záběru nedočkal, odklipoval jsem, slepil litr červíků a protáhl řeku od nějakých 85 metrů s malým krmítkem pouze s lepeňáky, na háčku jeden bílý červík s jednou pinkou a snažil jsem se pročesat řeku náhodnými náhozy od zadu až ke mě a vždy jsem pár minut počkal, až se mi podařilo z dálky osmdesáti metrů jednu plotičku vymodlit!! Bohužel byla tam jediná, ale měla cenu zlata!
Nad řekou vychází sluníčko
Pohled na trať od "efka"
Plotička
Honza seděl na áčku, a když vyzkoušel všechno možné a záběru se nedočkal, vysypal všechny posilovače do misky a poslal do řeky pár krmítek, z vody se zakouřilo, na což okamžitě zareagoval tlouštík a přišli mu tři záběry krátce po sobě, takže zdolat tři krásné tlouště, a tím to taky přestalo. Asi i za vše mnuví to, že jsem měl čas během závodu fotit například pářící se hmyz...
Prostřední sektor
Pakomáři
Vyhlašování výsledků
Samozřejmě výsledky tohoto závodu strašlivě ovlivnily pořadí po obou kolech a bohužel pohřbily snažení mnoha dostat se do top nejlepších, i když nás čekají ještě dvě kola, na Mušově a na přehradě Hracholusky. Tak uvidíme, jestli nás ryby vezmou na milost.
První tři jednotlivci
Pohled na vodu
Vítězná družstva
JO