Na půlku února výjimečně příznivá předpověď počasí (mělo být až 13 stupňů) mě letos poprvé také vylákala k vodě. Já sice nerad zimu, ale přece jen 13 stupňů není až tak málo. Věděl jsem, že to asi nebude žádný lov „ryba na hod“, protože podle informací od známých rybářů ryby na rozdíl od ledna, kdy se chytalo fakt hodně, moc při chuti nebyly. Původně jsem chtěl zahájit sezonu na známém pražském Kyjském rybníku, ale nakonec mě odradila skutečnost, že tento rybník je pořád v obležení především důchodců, kteří to sem mají blízko a v dosahu MHD. Tak jsem se rozhodl pro mojí oblíbenou vodu, a sice Labe v Sedlčánkách.
Na svém prvním výjezdu k vodě jsem chtěl vyzkoušet novou Mivardi děličku EVOLUTION 13000 a také nové krmení V1 Sweet Halibut ve 3kg balení. 0,5 L červů a plechovka kukuřice měli sloužit jako nástraha na háček.
Je sobota asi 10 hodin. Po příjezdu k vodě jsem děličku ihned zavrhl – foukal pořádný nárazový a ledový vítr. Mé první letošní u vody jsem si chtěl užít a ne bojovat na děličku se silným větrem. Klasika, předpověď počasí nevyšla a do avizovaných 13 stupňů to mělo hodně daleko. Naštěstí jsem měl u sebe i jeden feederový prut. Kouzlo federování jsem objevil na podzim loňského roku.
Namíchal jsem teda jeden pytlík krmení Sweet Halibut. Krmení je středně hrubé struktury a tmavé barvy, voní po rybině a lehkým sladkým nádechem (něco jako perník). Zdálo se mi, že pro lov na řece trochu méně lepí, tak jsem ještě přidal trochu hlíny a hrst červeného pečiva. Abych krmení pořádně vyzkoušel, nechtěl už jsem přidávat žádné jiné dodatky.
Jak už jsem se výše zmínil, kouzlo feedrového chytání teprve objevuji a mám zde ještě hodně velkou rezervu jak v navazování, tak i házení. Navázal jsem osvědčenou labskou sestavu, kterou mi doporučil kolega Jirka Ouředníček. Párkrát jsem se sestavou nahodil a zaklipoval vzdálenost. Naplním krmítko a nahazuji.
Na druhé nahození přichází záběr – zasekávám a… NIC. Další dvě hodiny jen smutně koukám na špičku prutu a žádný záběr nepřichází. To snad není možný! Počasí je příšerné, silný vítr, zima, zataženo. Po dvou hodinách další záběr, zásek úplně do prázdna. Zkouším měnit nástrahy – dva červy, tři červy, čtyři červy na háčku. Přichází další záběry a já nejsem schopen zaseknout rybu. Celkem asi 30 záběrů a ani jediná ryba! Po 4 hodinách lovu to totálně zmrzlý vzdávám a svoji první letošní vycházku k vodě končím bez ryby. Jsem naštvaný, protože ryby tam evidentně byly a já jsem něco musel dělat špatně. Rybáři, kteří se u mě stavovali na kus řeči, neměli ani záběr.
Je neděle a opět mě to láká k vodě – ten včerejší neúspěch mě docela štve. Opět vyjíždím do Sedlčánek. Počasí horší než v sobotu a dokonce má podle předpovědi i zapršet. U vody docela dost rybářů, ale koho se ptám, tak nikdo ani záběr. Krmení mi zbylo od soboty a tak po pár minutách už nahazuji. Po 5 minutách první záběr a na břeh dostávám svoji první letošní rybu – krásná plotice. Uff, konečně ryba. Na háčku dva červené červy.
V průběhu dalších tří hodin mám v podběráku dalších 11 krásných cejnů a 4 mi padají při zdolávání. Jediná věc, kterou jsem oproti sobotě změnil, byla délka forpasu – a to bylo to rozhodující!
S dobrým pocitem odjíždím domů. Jen podotýkám, že žádný z rybářů v Sedlčánkách, se kterým jsem se bavil, neměl ani záběr. Taktéž jsem moc spokojený s krmením - na krmení ryba reagovala dobře a potvrdilo se mi, že ve studené čisté vodě je tmavé krmení s rybinou fakt účinné.
Pavol Mihál
