Jednou jsme takhle s kamarádem Honzou debatovali na téma chytání přímo ve městě a slovo dalo slovo, domluvili jsme se, že to o víkendu po dlouhé době zase vyzkoušíme. Většinou jezdíme všude možně po závodech, samý stres, tak si dáme relax, klídek a pohodičku. Předpověď sice nebyla moc příznivá, v sobotu měly být přeháňky, měl foukat vítr, v neděli zase naopak, od rána sluníčko a teplota kolem 22°C, tlak šel chvilku dolu, v neděli zase nahoru, což jim nakonec téměř stoprocentně vyšlo. Ale tohle počasí pro aktivitu ryb není zrovna to pravé ořechové, a jak jsem se dozvěděl od svých kamarádů, kteří byli rybařit různě po republice a moc nezachytali, se i potvrdilo. Oba jsme Pražáci a máme tedy Vltavu „kousek“, i když je ten kousek třicet kilometrů. Vytipovali jsme dva úseky, kde bychom chtěli chytat a hodili si korunou, kam v sobotu a kam v neděli. Sobota padla na „sedmičku“, neděle na „šestku“.
krásně zbarvený duhák
cejn a záběr hokejka jako od kapra
naježený krasavec
Ráno jsme měli rande v pět na benzínce na Jižní spojce, kde jsme tradičně dali kafe a sušenku a doladili jsme přesné místo. U Vltavy jsme byli v půl šesté, řeka krásně voněla, na sedmičku ani moc netáhla, ryby nás vítaly skákáním a hlavně nikdo nikde. Než jsme namíchali krmení, protahali očkama prutu vlasec a poprvé nahodili, bylo čtvrt na sedm. Já volil černou plotici s hlínou, trošku kukuřice, řepky a pelet jako zarážku, Honza měl červeného kapra jahodu a kilo míchaných pelet, oba jsme měli půl litru červíků, které jsme přidávali do každého krmelce. Hned třetím hodem jsme oba utrhli a než jsme našli přesné místo, kde byla jáma a kde se relativně netrhá, přišli jsme tak o deset krmelců. Takovým trošku zadostiučiněním bylo, že skoro na každý druhý nához přišel záběr a ryba – duhák nebo cejn. Mezitím jsme tak pětkrát - šestkrát roztahovali deštník a zase skládali, to jak se přes nás proháněly dešťové mraky a než konečně trošku vyjasnilo, bylo poledne. Občas kolem nás prošel rybář s vláčecím prutem, ale u nikoho jsme neviděli, že by měl jen třeba náznak záběru.
cejní mimi
červenka
pstruh duhový
Po obědě kolem nás začali jezdit výletní lodě, parníky, blázni na skůtrech a tu i tam vláčkař na pramičce, ale to nemělo na ryb žádný vliv, jen občas voda stoupla a klesla, jak pouštěl lodě do komory nebo zpět. Ryby jezdili v nějakých prapodivných intervalech, protože jsme měli osm – deset záběrů od duháků, pak dvacet minut nic, pak najeli cejni, za půl hodinky zase nic, po cejnech malí kapříci násaďáci, po nich zase duháci, mezitím pár okounků, aby se to nepletlo občas přišel jesen nebo červenopeřice a tak pořád dokola až do večera. Zkoušeli jsme točit červíky, hnojky, rousnice, pařenou houstičku, kukuřici bonduelku, peletky, rohlíkáče, různé pufiny, medovky, extrudy, popky, foukačky, a díky tomu jsme pořád chytali, ale asi top nástraha byla rousnice s kukuřicí nebo červík s foukanou pšenicí, i když jsme prakticky rybu chytili na všechno. K večeru zřejmě pustili trošku víc vody, protože nám začala 60g krmítka skákat vodou a díky tomu jsme zase začali trhat.
Honzův krásný tlouštík
základ je zapsat docházku
kapříci jsou v kondici
Kolem osmé jsme to zabalili, ale ne proto, že by ryby nebraly, ale protože jsme oba vyházeli skoro všechna krmítka a nebylo na co chytat. Bilance nebyla špatná, dohromady jsme si za celý den sáhli tak na pětadvacet duháků, asi dvacet cejnů, pár okounů, pár kapříků, pár ježdíků, dva tlouště a dva jeseny. Domů jsme šli spokojeni a tak o dvacet kilo olova lehčí…
krásný násaďáček
krásný Vltavský kapřík
násaďáček zhltnul osmičku peletku
V neděli nám losem padla Vltava 6 a tak jsme hodně dlouho hledali, kam se usadíme, protože na pravé straně vede podél celé řeky cyklostezka a na levé částečně, a skoro všude je zákaz vjezdu, což někde nechat na pospas auto se nám moc nechtělo. Po dlouhém přejíždění jsme si nakonec našli místo na pravém břehu, kde stezka vede relativně hodně nad námi, protože sedíme na hraně s vodou., ale stejně jsme museli věci asi 300 metrů nosit, což byl v tom vedru očistec. Tentokrát jsem postavil krmení rovnou na kapry – jako základ kapr ořech, TTX, mleté buráky, hlínu a trošku vanilkového posilovače. Do krmení jsem ještě přidal rozvařenou kukuřici s řepkou a dosypal trošku osmiček halibutích pelet. Honza měl skoro stejné krmení, jen měl navíc o kilo pelet různých velikostí. Na základ jsme naházeli asi deset decových krmítek a začali opět točit nástrahy, červy, žížaly, pařenou housku, kukuřici, kukly, pelety, foukačky a různé pufiny. Tady jsme naštěstí netrhali a tak jsme na záběr moc dlouho nečekali, Honza dostal třetím hodem okouna a já kapříka násaďáka. Ryby byly při chuti a postupně nám najeli napřed kapříci, potom tloušti a nakonec cejni. Když jsme byli v nejlepším, projela kolem loď, zvířila dno a bylo po záběrech, zase jsme museli překrmit. A zase dokola, dostaly jsme ryby na krmení, šlo to skoro na hod a opět další loď.
návazec přes metr
cejnek zabral na červíka s kukuřicí
sendvič
tlouštík na dvě kukuřice s žížalou
nádherný pohled na řeku
Vltava je křišťálově čistá
A takto to bylo pořád dokola, jen s tím rozdílem, že se k proplouvajícím lodím ještě přidali blázni na vodních skútrech, lodičky, kteří si půjčili „kapitáni“v půjčovně a podobně. Asi nejčastější rybou, kterou jsme chytali, byl kapřík a tloušť, potom cejn a tu a tam okounek. Bavili jsme se víc, jak včera a ani jsme neregistrovali ty tisícové davy kolařů, bruslařů, pejskařů, kočárkářů a ostatních, kteří si přišli vyzkoušet cyklostezku. Celý den do nás pralo sluníčko, až jsme si spálili obličeje a byli jsme jak ráčci. Balili jsme kolem sedmé večer a naprosto spokojeni jsme se odebrali k domovům. Za celý den jsme chytili kolem třiceti kapříků, největší asi do 60cm, tedy největší mi to upálil ve vázce, toho jsme ani neviděli, asi patnáct tloušťů, kolem třiceti cejnů a ještě pár okounů a jednoho krásného jesena.
nádherný pohled na řeku
Opět jsem se přesvědčili, že Pražská Vltava je perfektně zarybněná a když se dobře zakrmí, a krmením se rybám trefíme do chuti, se dá i slušně zachytat a pobavit se a nemusíme jezdit desítky kilometrů jinam. Určitě si to ještě v budoucnu párkrát zopakujeme, tedy jestli na to bude čas.
JO
Vltava je křišťálově čistá
žluté a červená je velmi dobrá kombinace
Pražská Vltava