Po několika lednových a únorových vycházkách k vodě, kdy jsem si na Labi u několikrát pěkně zachytal s feederem cejny a jeseny, jsem si naplánoval na začátek dubna změnu místa a vydat se níž po proudu, pod město. Tato málo navštěvovaná, autem skoro nedostupná místa jsou pro mě lákadlem, hlavně pro klid, pohodu a nikým nerušen se mohu věnovat rybařině.
Při výše uvedených vycházkách, kdy teplota vody byla kolem 4°C a přes den okolo 10°C, jsem používal sypkou, velmi jemnou vnadící směs určenou na plotice. M1 černá plotice a trochu epicejna pro lepší aroma a abych měl směs více lepivou. Navlhčenou směs jsem u vody smíchal 1:1 s hlínou. Nic složitého. Pro jednu vycházku asi 1dcl. suché vnadící směsi a k tomu vlhká hlína z krtinců. S jemnou špičkou na feederu, 20gr krmítkem a za pomocí klipu na navijáku se bez problému dala nakrmit laina asi 20m vzdálená od břehu, kde jsem předpokládal, že ryby budou. Po hrubém zakrmení pěti krmítky jsem připnul asi 80cm dlouhý 0,14 mm silný návazec se 16 háčkem, na který jsem navlékal kousek vafle a jednu pinku. Pokud ryby měly zájem, byl první záběr do půl hodiny. Mimo jedné vycházky ze sedmi, jsem pokaždé chytil nejméně 15 ryb. A ačkoliv krmení bylo určené na plotice, plotici jsem nechytil žádnou. Největší jesen mohl mít tak 1.5kg a cejni kolem kila. Pak se voda výrazně vyčistila, že bylo vidět na 1m pod hladinu a ryby přestaly brát. I tak jsem byl nadevše spokojen, protože jsem za tolik vycházek nespotřeboval ani jeden pytlík krmení.
Na již zmíněnou vycházku pod město jsem na doporučení měl zakoupené peletky Mivardi pro chladnou vodu s příchutí Cherry ve velikost 4 mm. Tyto jsou vhodné především pro udržení ryb na krmném místě, ale já je chtěl vyzkoušet i jako nástrahu. Ne že bych si doma nenamíchal něco jiného, ale peletkám a peletám vůbec jsem vždy věřil a málo kdy mě zklamaly. Ovšem pelety používám později (v létě), na masové bázi a hlavně větší. Pro tuto vycházku jsem ale chtěl mít něco nového. Alespoň pro mě. Nejmenší peletkové gumičky od Stonfa a další tři velikosti vozím stále s sebou, tak jako různé háčky a další bižu, včetně návazců, protože kdo ví, co se bude u vody hodit. Hlavně malý kapesní foťáček a jde se.
Ráno jsem si pospíšil, abych byl u vody co nejdříve. Zastihl jsem i východ slunce zahalený mlhou. Voda je ještě studená, ale ne už tak čistá. Zase vsadím na hlínu a do ni přidám peletky. Všude přítomnou hlínu nabírám do kbelíčku, zbavuji kamínků a klacíků. Tu jsem lehce navlhčil, aby z toho šel udělat tzv. bobek. Na hladině jsem si zvolil stín stromu vzdálen necelých 25m od břehu a 5 bobků s peletkami jsem tam poslal. Pěkně to šplouchalo a taky zakalilo. I když by se mnozí zalekli toho, co jsem právě ztropil, já jsem byl spokojen, jak to pěkně zabarvilo pruh řeky do červena a že jsem ty bobky posadil tak nějak na jedno místo. Honem jsem si umyl ruce a prutem strefil barevnou prouhu. Zátěž spadla na dno a ještě zaklipovat vlasec. Sestavu jsem nijak neřešil, kmen 0,22, ani ne nový návazcový Terminal Evo 0,165 a háček, který mi padl v krabičce do oka. Navlékl jsem gumičku, vybral větší peletku a šup s tím do vody. Asi po 30 min. jsem začal přemýšlet, kde je chyba, protože se nic, hlavně špička feedru, nehlo. Vytáhnul jsem sestavu a zjistil, že se peletka skoro celá rozpadla. Takže se tedy pěkně rozpouštějí a po půl hodině po nich nemusí zbýt nic. Nastražuji novou, nahazuji, napínám, ohýbám, však to znáte a zase čekám. Že by ten hluk, kdo ví, zda ty peletky vůbec rybu osloví a nebo tady ryba ani není. Za těch asi třičtvrtě hodiny se neudělal nikde kruh od ryby. A nebo sedmá je na ně ještě brzy? Jen kačenky vlnily jinak klidnou hladinu. Říkal jsem si, že jim dám hodinku, a když tak přejedu na ramínko. Pak přišel "drbanec" a hned další, což už mě vyprovokovalo a první zásek byl tu.
Cejnek malý, neboli skalák odstartoval následující 3 hodinovku, na kterou se nezapomíná. Další jemu podobní, mezi tím občas cejn tak do 45 cm. Asi po 20 min. od první ryby jsem přikrmil 2 hliněnými bobky obalenými navíc peletkami ,a i když to pěkně šplouchlo, rybám to nevadilo. Nevadilo to ani později, když jsem po plynule ohnuté špičce ucítil těžší odpor asi od kapříka, což se po chvíli ukázalo jako odhad správný. A nebyl sám. Interval krmení a množství jsem neměnil. Cejni, skaláci, kapři do 50 cm. Jen jeden ulítl na 58. Krásný, nízký, zlatý, zkrátka říční. Pak jsem si uvědomil, že ani těm kapříkům nevadí hlučné přihazování a tak si to příště připravím s feederovým krmítkem a odpadne mi tak házení rukou a jejich zašpinění. Toto občasné dokrmení má však také něco do sebe. Měnil jsem vlasový návazec za pletenkový s větším háčkem a se dvěma peletkami. I na to jsem chytil šupináče, ale tím jsem se jen vyhnul zaseknutí cejna. Ovšem záběry bez efektu záseku nepřestávaly a tak jsem vše vrátil. Na co mi jsou drbance bez efektu. Za ty tři hodinky jsem chytil 6 šupináčů, ani jednoho lysce. Kolik ostatního, jsem nepočítal a asi bych tam seděl do odpoledne, kdyby nebylo povinností. Jiné ryby než tyto 3 druhy jsem nechytil. Určitě tu jsou jeseni, podoustve i plotice, ale dnes mě ignorovaly. Vypotřeboval jsem asi třetinu pytlíku. Příchuť Cherry jim, a hlavně kaprům, chutnala. Takže za těch 30 korun to určitě stálo. Voda se jen tak neprohřeje a tak budu mít možnost vše zopakovat do konce dubna ještě několikrát.
Prožil jsem velmi pěkné dopoledne u vody a nebyl jsem sám. U nás, nyní již přemnožené, nutrie lze potkat na celém toku Labe. Všudy přítomné kačeny jsou častým společníkem rybáře.
Milan Grešo
