Už v samotném názvu rybolovného způsobu lovu ryb zvaném feeder je krmítko, tedy nějaký košíček, který nám pomůže dopravit namíchané dobroty a živé nástrahy rybám na krmné místo, které jsme si zvolili. Tím, že nahazujeme přibližně stále na stejné místo, krmíme a stahujeme si všechny ryby z okolí. Podle toho, jaké krmení jsme zvolili, jak jsme ho namíchali, v jaké konzistenci a jak přesně ho dokážeme naházet do vody, minimálně z 50% ovlivníme náš úspěch či neúspěch. Pokud na stojkách krmení příliš převlhčíme, může se stát, že se nám podařilo udělat "dělové koule", které zapadnou do bahna a rozpadnou se, až když odcházíme domů, taktéž se může stát, že na tekoucích vodách krmení zase naopak nedovlhčíme a krmení nám "uplave" vodou. Oboje je samozřejmě špatně.
tmavé krmení sladký halibut
hrubá struktura na řeku
hodně hrubá konzistence
V dnešní době už není žádný problém si v rybářských potřebách zakoupit pytlík krmení, které je určené cíleně na jednotlivé druhy ryb, na určité roční období, nebo třeba na stojaté vody či řeky. Dávno tomu, kdy jsme si krmení míchali doma sami, mleli jsme tvrdý chleba a rohlíky, sušenky, obilí, pártikl, kukuřici, řepku, přidali jeden vanilkový pudink, hlínu a jak to rybám šmakovalo.
červíci v kondici
cejnům sladké zachutnalo
tmavé krmení v míchačce
Ti zkušenější si většinou svoje krmení míchají sami, ale i oni už používají hotové polotovary. Stačí dodržet jen několik základních pravidel a výsledek se dostaví. Vlastní krmení se zkládá z několika složek: nosič, tedy základní směs( sušenky, kornouty, pečivo, chleba, strouhanka....kromě krmení to bývají velmi často i hlíny), nějaký partikl jako zarážka(nejčastěji hrubě namleté obilniny - šroty, pšenice, kukuřice, řepka, ořechy, různá semena, ale na větší ryby i například peletky, těstoviny,hrášek,kroupy,brambory...),posilovač(je jedno jestli sypký nebo tekutý,například různé dipy, tekuté potravy, aminoliquidy, aminokyseliny, ale i cukr, sůl, magi, koření..) a živá složka(červíci, žížalky, patentky, kukly...). Samozřejmě zjistit, co kdy a kde funguje stojí spoustu času, zkoušení a experimentování, a mnohdy nikam nevede, mnohdy se nám zadaří a slušně si zachytáme. Bohužel i když na něco přijdeme, nikdy to nefunguje všude a pořád, protože braní ryb a vůbec chuť přijímat potravu ovlivňuje spoustu věcí, například: roční období, denní doba, hloubka, prosvícení hladiny sluníčkem, čistota vody, průtok, dostatek kyslíku ve vodě, rybářský tlak na dané místo, barva dna, barva krmení, rybí obsádka, přítomnost větších dravců, kteří se stáhnou za krmícíma se rybičkama a mnoho dalšího.
červené krmení s kukuřicí
hlína je velmi důležitá
krmení na cejny
Jednodušší je koupit si v rybářských potřebách na určitou vodu dva - tři hotové pytlíky, u vody je smíchat, případně doplnit určitým komponentem(pražené konopí, grilované coco belge,mletá řepka, ttx, anglická vločka, perník,oříšek..) přidat posilovač podle druhu ryb, jaké chci chytat ( vanilka, jahoda, halibut, cejn, ..) a vše řádně promíchat. Potom přidat hlínu (jednak krmení obarví, jednak je zatíží a ve vodě se uvolňuje a tím dělá mrak a láká ryby a jednak přinutí ryby vyzobávat v hromádce krmení živou složku) vše dobře promíchat, navlhčit '(raději vícekrát méně, než krmení "utopit") a v každém případě krmení případně přetáhnout přes síto, a tím si vytvořit tu správnou strukturu. S vlhčením a vodou velmi opatrně, většina krmení hodně saje, raději na několikrát.
krmení s kukuřicí
základní zakrmovací koule s partiklem
žluté sladké cejnové krmení
Ale ruku na srdce, větčina z nás má velmi málo času a tak se nikomu nechce "patlat" se s nějakým krmením. Prostě v rybářských potřebách si koupí podle ročního období pytel krmení už namíchaného a určeného do feederových krmítek, u vody pytlík nasypají do kyblíku, navlhčí, v lepším případě posílí jedním posilovačem, nebo barvou či hlínou obarví, přidají půl litříku červíků, kukuřici nebo peletky, a je hotovo. Několika hody pošlou pár krmítek do vody a už chytají.
do tmavého základu přidáme sladkou strouhanku
přidáme kukuřici
krmítko s kuku
Při jednorázové krátkodobé vycházce se to dá takto praktikovat, a časem si každý vybere to svoje, na které si zachytá, k tomu je to krmení postaveno a například plotice tmavá, kapr ořech, feeder řeka, nebo river jsou už v krmení tutové legendy. Ale pokud nás bude sedět několik vedle sebe, nebo navštívíme hodně rybářsky tlakově zatíženou vodu, tady už musíme vymyslet ještě něco navíc. Já zastávám názor, že v jednoduchosti je síla a tak například do tmavé plotice (což je vlastně příchuť vanilka/koriandr)stačí přidat půl pytlíku pastoncina, a okamžitě jste s krmením jiní. Nebo do základu feeder řeka přidám půl pytlíku anglické vločky a půl pytlíku praženého konopí a už jste zase někde jinde. Nebál bych se zkoušet, experimentovat, jen mějte na paměti, že krmení se musí z košíčku postupně uvolňovat, v žádném případě ho nemůžete přitáhnout zpátky.
struktura krmení
Ještě pár dobrých rad závěrem. 1. Tím, že krmení přesyjeme přes síto, si upravíme jeho konzistenci. Jednak se dobře ve vodě rozpadá, uvolňují se jednotlivé částečky a tím lákají ryby, jednak do něj dostaneme vzduch, čímž ho provzdušníme a tím lépe pracuje, ale hlavně nám nebude zůstávat v krmítku, ale po dopadu na dno začne správně pracovat. Nebojme se pracovat s různými druhy hlín. Hlína je do krmení vynikající pomocník. Dokáže krmení obarvit, dokáže krmení správně slepit, aby při náhozu v krmítku dobře drželo a ve vodě se začalo rozpadat, přinutí ryby v krmení rýt a vyzobávat červíky, ale hlavně dokáže po dopadu na dno dělat krmný mrak, do kterého ryby rády najíždějí. Jen je důležité použít tu správnou hlínu. A myslete na to, že někdy méně je více. Naším cílem není rybu přesytit, ale pouze jí stáhnout do krmeného místa a přinutit jí hledat v hromádce živou složku.2. Věřte, že obyčejná barva do krmení s ním dokáže udělat zázraky a přitom stojí řádově pajdu a vydrží tak na půl roku. 3. Krmení si připravde jako první věc po příchodu k vodě, pak teprve rozdělejte pruty a ostatní věci. Tím, že ho necháte chvilku odstát a dovlhčíte ho nakonec, bude lépe pracovat.
Všem držím palce
JO