Je úplně jedno, podle čeho krmítka chceme rozlišovat, nebo dělit do určitých skupin, zda chytáme velká, střední, malá, lehká, těžká, tvrdá, měká,otevřená, zavřená, barvená, nebarvená, olověná, drátěná, kovová, plastová, plechová, spirálová, formičková, litá, odlévaná, světlá, tmavá, koncová, průběžná, posuvná, červová, plovoucí, zakrmovací, kulatá, hranatá, placatá, trojúhelníková, čtvercová, obdélníková, válcová, trubičková, vyměnitelná, zatížená, cejchovaná, vystřelovací, a nebo specielní. Ať je to, jak chce, pořád musíme mít na zřeteli, že rybolovná technika s feederovými pruty je vlastně položená, i když se liší v signalizaci záběru, která oproti klasické položené je pouze a jedině ohýbáním různě tvrdých špiček, které si volíme podle proudu a dálky, jakou chceme chytat. A pokud tedy vycházíme z položené, je nástraha přidržována u dna, nebo v blízkosti dna zátěží, v tomto případě krmítkem. Ostatně název této disciplíny vychází z anglického překladu (krmítko).
Volba toho správného krmítka je velmi důležitá a hlavně ovlivňuje naše šance v proměňování záběrů, v přesnosti zakrmování a možnosti i delších odhozů. Nikde ovšem není psáno, že při chytání s feederovým prutem musím používat krmítko, někdy se stačí přizpůsobit dané situaci a například si nakrmit doslova rukou nebo prakem pod nohama a jednoduše nahazovat s olůvkem, zvláště pokud chytám opravdu blízko břehu, nebo v hodně mělké vodě, kde časté cákání a bouchání krmítka o hladinu ryby plaší.
Kdysi jsem si myslel, že vystačím s pár krmítky, ale odchytané prutohodiny mě přesvědčili o opaku. V praxi je velmi důležité přijít na to, co v dané situaci nejlépe funguje. Někdy chvilku trvá, než to je to pravé ořechové a jinak, než zkoušením, se na to nepřijde. Například při chytání s třicítkou krmelcem přicházejí zhruba po minutě záběry, které se nedají seknout, výměna za čtyřicítku krmítko se nic nevyřešilo, naopak přestaly záběry. Teprve po tom mi došlo, že se z třicítky zhruba za minutu vysypalo krmení, a prázdné krmítko se proudem posunulo po dně, čím jsem zaznamenal planý záběr, a proto jsem ho nemohl trefit. Vyřešil jsem to výměnou krmelce kulatého za pětatřicítku hranaté a přizvednutím prutu šikmo proti proudu, čímž jsem zmenšil tlak vody na vlasec a pak už jen sekal opravdové záběry. Nebo jiný příklad, chytal jsem na menší přehradě, tedy stojce a myslel jsem si, že mi úplně postačí dvacítka krmítko. Bohužel se mi pořád nedařilo dopnout vlasec, abych viděl i nepatrné záběry, které byly opravdu velmi jemné, navíc foukal velmi silný boční vítr a až výměna za čtyřicítku krmítko jsem konečně začal chytat.
Dneska je trh krmítky doslova zavalen, a vybrat si z takového množství může dělat hlavně začátečníkům trošku problém. Musíme mít proto na zřeteli, že krmítko je spotřební materiál a je sice hezké, že jsem si koupil nějaký speciál za stovku, ale utrhnu ho úplně stejně, jako krmítko za dvacku. Pokud jsem s krmítkem spokojen, plní svoji funkci, tedy uvolňováním částečků namíchaného krmení láká ryby do blízkosti nastraženého háčku, nemusím vůbec řešit, jestli je to kaprové krmítko a já ho použiji do feederovékaprové montáže, nebo naopak.
Před koupí krmítek je důležité vědět, kam vlastně chci jít chytat, jestli je to proudná voda, nebo hluboká stojka, či menší říčka, a taky jestli se tam hodně vázne a trhá, nebo jestli jdu na písčité dno a dokážu odchytat s jedním krmelcem celý den. Časem si každý oblíbí nějakou značku, tvar či tip krmítka, který mu spolehlivě na dané vodě funguje a nedá na něj dopustit. Ale určitě se nebraňte experimentování a zkoušení, většinou se z toho člověk poučí.
Volbou tvaru a velikosti krmítka můžeme i ovlivnit velikost ryb, jaké bychom chtěli chytat. Jsou například krmítka určená na zakrmování peletkami, partiklem, kukuřicí, nebo nadrceným boilím, které je určeno hlavně pro lov kaprů, amurů a jiných větších ryb a pokud se rozhodneme chytat velké ryby, určitě se vyplatí mít navíc jeden krmící prut se šňůru specielně na zakrmování velkých, těžkých krmítek či krmících raket a spombů. Ovšem nesmíme zapomenout použít prut odpovídající dané zátěži a lehce si spočítáme, že pokud použijeme krmelec se zátěží například 50g, který naplníme, jeho váha se minimálně zdvojnásobí.
Dostali jsme se tedy k tomu, k čemu nám vlastně krmítko má sloužit, kromě toho, že jako zátěž drží nástrahu napíchnutou na háčku, případně podvazem pod háčkem, u dna, nebo v těsné v blízkosti dna. Jeho nejdůležitější funkcí je zakrmit vybrané místo, tedy dostat do námi zvoleného místa krmení, pártikl nebo živé nástrahy a tím přilákat ryby. To, jaké krmení zvolíme, jak ho namícháme a v jaké konzistenci, ovlivňuje také, jaké ryby nám mohou zabrat. Špatně je, když krmení vypadává už při samotném náhozu a špatné je i když ho po několika minutách ve vodě zase přitáhneme zpět. Pokud zvolíme správnou konzistenci na danou vodu, například větší proud, musí to správně fungovat tak, aby se krmení dostalo až ke dnu a teprve tady začalo pracovat, rozpadat se a lákat ryby. Na stojácích můžeme volit dvě varianty, například namícháme krmení, které se při nárazu o hladinu začne rozpadat a dělat zakrmovací mrak, do kterého ryby rády najíždějí ,nebo necháme krmení padnout ke dnu a máme namícháno takové krmení, které se uvolňuje a stoující částečky lákají ryby. Na řekách musíme krmení zatížit nejlépe hlínou, aby nám proud krmení neodnesl už při cestě krmelce ke dnu a naopak ryby neodlákal z krmeného mnísta. Podle toho, co jsme si vybrali, volíme i odpovídající krmítko jak velikostí a zátěží, tak například velikostí oček v drátěnce.
JO
