Mivardi Cup, neboli Májový přebor, je již tradičně jedním z největších závodů v České republice. Tento rok se konal od 27. do 29. dubna na dvou závodních tratích. Muži, ženy, junioři a hendikepovaní soutěžili na tradičním úseku řeky Cidliny pod Libicemi. Kadeti se sjeli na závodním úseku v Pardubicích, kde je tento rok čeká Mistrovství světa.
V pátek jsme se sešli před dvanáctou hodinou na tréninku na závodním úseku v Pardubicích. Bylo krásné letní počasí, málo kdo by hádal, že je konec dubna. Voda tekla jen o málo rychleji než je v letních měsících zvykem. Vše vypadalo naprosto ideálně.
Taťkové pomohli s přípravou trati, bylo potřeba vysekat místa a už se mohlo jít k vodě. Na trénink přijelo šestnáct kadetů, během chvilky se rozsadili na místa a začala příprava. Doprovod zatím připravoval krmení a parádně se bavil. Příprava měla být zkrácená na 1,5 hodiny, ale připravit několik topsetů, pár ouklejáků a nějaký odhoz chvilku zabere. Nakonec jsme začali všichni chytat v 14,30. Od prvního nahození bylo jasné, že volba Pardubické trati byla velice šťastná. Ryby se chytali od první minuty tréninku! Nebyli sice velké, převažoval drobný cejnek, sem tam se chytaly podoustvičky a stále obtěžovaly oukleje. Všichni tahali jak o život, večer je museli pěkně bolet ruce z neustálého ručkování.
Jak už je tento rok zvykem, probíhají tréninky kadetů společně s jasně danými časy, aby věrně simulovali podmínky závodu. Věřte, že v šestnácti lidech se už vlastní závod od tréninku prakticky neliší. Všichni si tak mohou vyzkoušet složení krmení, zvolené udice a jejich vedení, na co ryby nejlépe berou a všechny ostatní drobnosti. Do závodu pak nastupují s jasnou představou, jak budou chytat. Pokud se někdo tréninku neúčastní, je to v sobotním závodě jasně vidět.
Po pátečním závodě byla na nominovanou desítku kadetů nachystána malá specialitka. Všichni účastníci se sešli na začátku trati a šlo se od závodníka k závodníkovi. Ten na svém místě ukázal udici, která mu nejlépe fungovala, vysvětlil její rozložení a nastavení hloubky, včetně průměrů vlasců a velikostí háčků. Pak předvedl její vedení a většinou chytl i rybu a ukázal její zdolávání. Všichni si po shlédnutí deseti závodníků mohli udělat jasný obrázek, jaká je nejlepší taktika na sobotní závod.
V sobotu ráno jsme se sešli pod mostem P. Wonky v kompletním počtu. Po registraci tu bylo další zpestření programu. Nominovaná desítka kadetů předváděla své krmení. Každý prozradil složení svého krmení, ukazoval se způsob jeho vlhčení a prozradila taktika, jakým způsobem v průběhu závodu krmit. Všichni reprezentanti šli s pravdou ven a nezůstalo jim žádné eso v rukávu. Šlo už jen o dovednosti s prutem v ruce. Po losování jsme se rozprchli po závodním úseků a během chvilky zazněl první signál. Začala příprava.
Po pátečním tréninku bylo jasné, že hlavním lovným způsobem bude dělička. Ale ani lovci s dlouhými biči se neztratili. Na odhoz měla řeka přece jenom příliš rychlý průtok, pruty s navijáky si nemuseli závodníci chystat vůbec. Zazněl druhý signál a do vody začaly létat koule krmení. Všichni už netrpělivě očekávali třetí signál, pruty v rukách, na háčcích nastražené červy, jenom nahodit. A už to bylo tady, závod odstartoval. Po nesmělém začátku se začala chytat ryba za rybou. Nejlepší se ukázalo chytat drobné cejnky na 3 až 4 gramové splávky. Kdo pravidelně krmil, chytal ryby až do konce závodu. Chytání to nebylo nijak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Bylo nutné citlivé vedení udice a hlavně její přesné seřízení.
Opravdový rybářský koncert předváděl Tomáš Michálek, který dokázal z místa číslo sedm vyhrát spodní sektor s hmotností úlovku 10 240 gramů. Horní sektor vyhrál s velkým náskokem Honza Jiříček s úlovkem 10 680 gramů těžkým. Zachytali si všichni závodníci, na spodním sektoru se skoro všichni dostali přes 6 kilogramů. Na sektoru horním se chytalo jen o málo méně.
V neděli jsme se sešli o chvilku dříve. Počasí se přes noc jak mávnutím čarovného proutku změnilo. Po vodě foukal silný vítr a byla pěkná zima. Závodníci měli mnohem náročnější podmínky pro chytání. Po klasickém raním kolotoči složeném z míchání krmení, ošetřování živých nástrah, losování, vtipkování se rozběhla příprava a zanedlouho i vlastní závod. Podle očekávání se rybám už nechtělo tolik brát jako předchozí den, za to se chytali ryby větší. Hlavní lovenou rybou byl stále cejnek a podoustev, ale chytali se i „zlatí" cejni.
Nádherný souboj s rybou předvedl Honza Linhart. Pěknou dobu se přetahoval o každý metr s velikou rybou. Sešla se za ním pořádná skupinka diváků. Nakonec za bouřlivého potlesku zdolal krásného kapra. Na jemném plavečkovém nádobíčku to byl veliký zážitek.
V neděli dirigentskou hůlku vytáhl Martin Kadlas, po pomalejším začátku tahal jednu rybu za druhou. Nenápadně ho stíhala jenom Bára Bačinová. Při vážení nakonec těsně zvítězil Martin s hmotností 10 680 gramů. V horním sektoru se o první místo poprali bratři Pokorní, kteří si vylosovali místa vedle sebe. Z tohoto duelu vyšel vítězně mladší Ondra s hmotností úlovku 8 640 gramů.
Krásný rybářský víkend zakončilo vyhlašování vítězů a předávání cen. Firma Fish-pro dlouhodobě podporuje plavanou od nejmladší kategorie a tak byly připraveny hodnotné ceny pro všech 21 zúčastněných závodníků. První místo obsadil po krásném výkonu v obou dnech Ondřej Pokorný se součtem umístění 3 a celkovou hmotností úlovku 17 060 gramů. Na druhém místě se po výborném sobotním výkonu umístil Tomáš Michálek se součtem umístění 4 a nalovenými 18 460 gramy. O třetí místo byl sveden veliký boj, byli tu tři závodníci se shodným součtem umístění 5. Největší hmotnost úlovku z těchto tří a vůbec největší hmotnost celého závodu 19 140 gramů nalovila Bára Bačinová a obsadila třetí místo.