2. část
S našimi výsledky jsme byli částečně spokojeni a do neděle jsme se rozhodli dát vše, protože nešlo jen o prestiž závodníků ČR, ale hlavně o titul.
V neděli jsme si raději přivstali, abychom nic nepodcenili. Ještě před odjezdem jsme si natrhali pár meruněk,, abychom měli i na cestu domů (musím podotknout, že jich na tom stromě moc nezbylo:) Po příjezdu jsme se primárně zaměřili na živou nástrahu. Nejvíce nás zajímala kvalita velké patentky. Musím říct, že i v neděli byla po středečním vyzvednutí perfektní a i samotní Slováci nám ji záviděli. Krmení jsme neměnili, i když jsme si raději dnes vzali litr ouklejového krmení navíc, protože bylo už od rána slunečno a oukleje by mohli více brát. Při losování jsem si všiml, že Slováci používají jiný systém, než na který jsme zvyklí z ČR. Závodníci, kteří seděli na C1-C3 (tedy na forhontě až druhý závodník od forhontu) nesměli sedět na těchto místech, čili museli sedět někde uprostřed. Po losování bylo zřejmé, že opět dojde na bratrský souboj, konkrétně já jsem seděl na C4 a brácha na C3. Martin opět seděl daleko od nás na C 9. Jak už jsem se zmínil, tak dnes bylo příjemně a svítilo slunce. Byly tak ideální podmínky na lov oulejí. Tudíž se na ně někteří závodníci soustředili. Já jsem osobně věřil odhozu. Sice se na trati objevilo více rozdělaných odhozů, ale nikdo ho opět celé tři hodiny nechytal. S vedle sedícím Tomášem Mindákem, jsem se ještě během přípravy domluvili, že já budu chytat primárně na odhoz a on oukleje a děličku. Po polovině závodu, kdy já jsem měl ve vezírku asi 7 cejnků a on několik plotic a pár desítek ouklejí, se rozhodl přejít na odhoz. Nastřílel několik koulí ve vzdálenosti 30m a asi na druhý nához měl nádherný zvedák, která jsem i já viděl. Na prutě měl toho velkého cejna. Po několik minutách už ho měl ve vezírku. V tu dobu mě jasně přechytával. Mně to ovšem nedalo a nakrmil jsem několik rozpadajících koulí a čekal na toho velkého cejna taky. Asi po dvaceti minutách jsem měl taktéž výstavní zvedák, lehce jsem zasekl a ucítil větší odpor, než na který jsem byl od těch malých zvyklý, tudíž jsem pustil kličku, aby cejn měl volný odjezd. Mezitím si toho všiml Tomáš který pronesl: ,, A sakra!,,.
Toho cejna jsem tahal asi 10 minut. Ovšem když už jsem ho měl u břehu, tak se mi ještě zamotal do trav, a tak se mi hodila dlouhá 5ti metrová ručka. Po vhození cejna do vezírku se mi obrovsky ulevilo a věděl jsem, že pokud chci myslet na titul, budu muset ještě nějakou rybu přidat. Chytil jsem ovšem pouze jednoho malého cejnka a tušil jsem, že z toho asi jednička nebude. Nedělní závod opět vyhrál Lukáš Kondík, který chytal celé tři hodiny oukleje a jejich váha byla 3600g. Na druhém místě skončil na forhontu sedící Ján Kevicky, který nachytal 3250g. Moje váha se nakonec zastavila na 3190g a byla z to hezká trojka v sektoru. Martin, který se zaměřil opět na děličku doplněnou o lov ouklejí na bič, skončil v nedělním závodě na 7. místě s váhou 890g a brácha, kterému nezbývalo po sobotě nic jiného než vsadit na děličku a ,,čekat,, na velkého cejna, nakonec skončil ve druhém závodě na 12. místě s 230 gramy. Po zvážení a sbalení našich všech věcí, následoval opět přejezd k nedaleké rybářské osadě. Mezitím jsme dostali opět pozdní oběd - kuře s rýží. Musím říct, že i v sobotu bylo pro všechny závodníky po závodě připraven oběd, který byl také vynikající. Po snězení tohoto obědu a krátkém čekání na výsledky, se konečně přistoupilo k závěrečnému vyhlášení.
Mezinárodní Mistrovství Slovenska kat. U22:
1. místo Kondík Lukáš cips 4950 součet umísť. 3
2. místo Kevický Ján cips 4490 součet umísť. 4
3. místo Bartoš Jiří cips 4240 součet umísť. 5
4. místo Mindák Tomáš cips 3460 součet umísť. 9
5. místo Kubík Martin cips 1870 součet umísť. 11
6. místo Mráz Tomáš cips 1720 součet umísť. 13
7. místo Beňo Marcel cips 1420 součet umísť. 17
8. místo Julényi Roman cips 1020 součet umísť. 17
9. místo Rusnák Martin cips 1170 součet umísť. 1
10. místo Bartoš Jan cips 650 součet umísť. 18
11. místo Rendek Ervín cips 740 součet umísť. 20
12. místo Kišantal Jozef ml. cips 1030 součet umísť. 21
Na závěr bych chtěl říci, že organizace tohoto závodu byla na výborné úrovni, a také bych chtěl poděkovat pořadatelům a všem zainteresovaným osobám, že k nám Čechům byli vstřícní a nápomocní. A podle mého názoru je škoda, že ne tolik Čechů jezdí na závody na Slovensko a obráceně. Určitě by to prospělo všem.