Kukly jsou vývojovým stádiem mnohého hmyzu, ale při plavané si všichni pod tímto názvem představí kukly z bílých červů, tedy některých druhů much. Ne všechny bílí červi se však pro přípravu kukel hodí. Nečastěji se setkáme s francouzskými bílímy červy (nejsem si jist, jestli jde o oficiální pojmenování) jsou menší s šedivobílou barvou. Dají se déle uchovávat, proto jsou vhodné pro běžné chytání, ale na kuklení se vůbec nehodí. Kuklí se sice velmi rychle (přes noc se vám zakuklí plná lednička, pokud ji zapomenete zapnout), ale kukly velmi rychle černají a plavou. Hlavně jsou kukly malé a prohnuté jako rohlíčky. Na kuklení se proto používají angličtí bílí červi, kteří jsou větší s lehce nažloutlou barvou. Kuklí se pozvolna, je tedy možné vystihnout ideální stádium a jsou pěkně velké. Takové kukly jsou ideální, jak do krmení, tak na nastražení.
Příprava kukel
Nejprve je potřeba si obstarat bílé červy vhodného druhu. Pokud budou trochu starší, je to jenom plus, budou se kuklit rychleji. Poznáme to tak, že nemají u špičatého konce černou tečku, která stářím mizí. Červi by měli být v dobré kondici. Dříve, když se posílali červi vlakem, došli často silně přidušení. Časem sice začali čile běhat, ale při kuklení byly veliké ztráty. (Mnoho červů se nezakuklilo, ale zemřelo.) Dlouho jsem řešil problém, v čem červy uchovávat. Tato látka musí být menší než očka síta, aby propadala při prolézání s živými červy. Strouhanky a šroty jsou nevhodné, červy se hodně zahřívají a vlhnou a strouhanka se rychle kazí, vytváří hrudky a lepí se na kukly. Nejlepší jsou jemné piliny, ale ty nejsou snadno k sehnání, (nevhodné jsou piliny s pryskyřicí nebo s tříslovinami). Nakonec jsem přestal používat tyto sypké směsi úplně. Na začátku červy vyčistím a vysuším krupicí, kterou z červů následně vyseju a červy nechávám kuklit samotné.
Kuklení probíhá v kbelíku nebo jiné nádobě s otevřeným vrchem, aby se červi nezapařovali a nezačali utíkat. Nechají se v této nádobě běhat. Každý den je dobré červy nechat prolézt přes síto s očky velikosti 4 - 5 mm, aby jsme odstranili mrtvé červy. Podle stáří se červi během několika dnů začnou kuklit. Pozná se to jednoduše tak, že se v kbelíku začnou oběvovat světle hnědé kukly. Vhodné je teplejší prostředí, kde kuklení probíhá rychleji. Jakmile první kukly najdeme, necháme pravidelně alespoň dvakrát denně přelézat červy přes síto. Na sítu zůstávají kukly a mrtví červi. Ty je potřeba z kukel odstranit, aby se s kuklami nekazili. Lze to dělat několika způsoby. S využitím toho, že se mrtví červi lepí více na mokré stěny kbelíku než kukly (to není zdaleka stoprocentní), vyplavovat mrtvé červy vodou (to není příliš hospodárné), ... pokud jsem chtěl mít opravdu čisté kukly, nakonec jsem je ručně přebral. Je to asi jediný stoprocentní způsob. Pokud máme vhodné červy, není jich příliš mnoho mrtvých. Čisté a ve vodě proprané kukly se dávají do vody, aby se zastavil jejich proces stárnutí. Pokud jsou kukly příliš staré (mají tmavě hnědou až černou barvu), plavou na hladině a nejsou vhodné pro použití v krmení ani nastražení na háček. Neznamená to však, že všechny kukly které plavou, je potřeba hned vyhodit. Pokud je uchaváváte ve vodě, řada z nich se nasákne a plavat přestane.
Časem jsem přišel na několik drobných zlepšení. Protože řada kukel propadne sítem a tyto kukly by byli příliš staré a plavaly by, je dobré nechat prolézat červy dvakrát. To ale zdržuje a vyžaduje více práce. Proto jsem nakonec začal dávat dvě síta nad sebe a pootočit je tak, aby oka nebyla přímo pod sebou. Pak je kukel v živých červech opravdu minimum. Druhý zlepšovák pramení z přání mít všechny kukly krásně zlato hnědé. Dosáhne se toho úplně jednoduše, po prolezení červu se nechají kukly na sítu pěkně zezlátnout a nedávají se hned do vody. V kuklách jsou pak mnohem lépe vidět mrtví červi a přebírání je mnohem rychlejší.
V praxi to vypadá tak, že ráno dám prolézat červy. Odpoledne přeberu kukly, properu a dám do vody a nechám znovu probíhat červy. Večer přeberu kukly, properu, dám do vody a nechám prolézat červy. Ráno přeberu kukly, properu, dám do vody a nechám polézat červy a tak pořád dokola. Zdá se to možní jako hromada práce, ale je to jen 20 minut ráno, odpoledne a večer.
Uchování kukel
Kukly se dají uchovávát dvěma způsoby. Krátkodobě je možné je skladovat ve studené vodě, kterou je potřeba každý den měnit. Měnění vody, teplota vody a množství mrtvých červů je určující pro možnou dobu skladování kukel, ta však v nejlepších případech bývá jeden týden. Hlavní výhodou tohoto způsobu skladování je to, že kukly zůstávají živé! Přesvědšíte se o tom jednoduše. Po vyjmutí kukel z vody, začnou po chvilce kukly tmavnout a pokračují tak v přirozeném vývoji. Je to ale také důvod, proč po delší době skladování umírají a začnou se kazit. Zkažené kukly po rozmáčknutí v ruce silně zapáchají a není vhodné je použít. Toto je dobré vždy vyzkoušet.
Druhý způsob je mnohem méně pracný. Jedná se o zmražení kukel. Když mále dostatečné množství kukel, vyjmete je z vody, dáte do vhodné nádoby a necháte zmrazit. Kukly takto vydrží klidně celou sezónu, je proto možné si je připravit do zásoby, ale kukly nejsou již živé. Rozdíl při samotném použití není veliký, často jej není možné poznat a určitě je lepší mít kukly mražené než žádné. Ale sami víte, že mražené jídlo už nikdy nebude stejné jako čerstvé. Proto vždy když můžu, používám čerstvé kukly skladované ve vodě.