Úvodem bych zmínil, že tento článek doufám otevře oči a nové naděje těm z vás, kteří mají strach z lovu v překážkách. Snad každý z nás má v blízkosti svého bydliště nějakou oblíbenou vodu, která je z větší části buď zarostlá, či skrývá velký počet překážek, čímž vás to zbytečně odrazuje od lovu. Přitom je velmi důležité si uvědomit, že voda s mnoha překážkami kolikrát skrývá velká překvapení. A to proto, že hlavním instinktem každého živého tvora je, mít svůj úkryt, do kterého se může nejen před nebezpečím schovat. Zvířata okolo našich vod vyhledávají k úkrytu nízké porosty, spadené stromy, staré nory. Například ptactvo, zase kromě svých hnízd, obývá dutiny starých stromů. Jinak tomu není ani u ryb, které překážky, nebo také vázky, přímo vyhledávají. Překážky ve vodě mohou tvořit torza spadených stromů, větve, různé naplaveniny ale také i přirozené vázky (myslím tím ty, které jsou ve vodě odjakživa), jako jsou vodní trávy, kameny, zaplavené stromy a jejich kořeny, či dokonce celý les nebo ostrůvky, které většinou bývají porostlé keři nebo stromy a ty zase tvoří úkryt vodnímu ptactvu a vodním hlodavcům. Větve a kořeny keřů, či stromů zasahující pod hladinu tvoří také jakousi překážku, ve které se ryby zdržují.
Vždy byly podvodní překážky přitahovány rybami. Slouží jim jako přirozený úkryt, ve kterém najdou vše, co potřebují, včetně přirozené potravy, díky níž nemají potřebu tato místa nijak opouštět. A proto je více něž jasné, že rybář, který chce u vody dosáhnout nejlepších výsledků, bude místa okolo překážek, vyhledávat, a následně i prochytávat. Jak určitě víte, tak kapr je velmi bojovná ryba, která pokud se během zdolávání ocitne blízko překážky, dokáže během vteřiny vyvinout opravdu velký odpor.
Nejvíce rozšířenou překážkou jsou jednoznačně vodní rostliny. Ty díky fotosyntéze dodávají do vody tolik důležitý kyslík. Rostliny tvoří základ potravního řetězce a to přímo či nepřímo pro veškeré obyvatele podvodního světa. Například amur se velmi rád krmí podvodními rostlinami oproti kaprovi, který je větší gurmán. Právě rostliny tvoří úkryt drobným živočichům před predátory ale také i pro jikry, červy nebo třeba larvy hmyzu, na kterých se s obrovskou chutí právě kapři krmí. Nepohrdne ovšem čerstvými výhonky vodních rostlin, které mají vynikající vliv na správnou funkci střev a trávícího traktu nejen u kaprů. Podle toho, kolik má voda a případný sediment na dně živin a kolik slunečních paprsků během dne na vodu dosáhne, je to z rostlinami horší. Dokáží se během několika dní doslova „utrhnout ze řetězu“ a pokrýt celou vodní plochu. U nás jsou nejčastějšími vodními rostlinami, které připomínají malé jehličnaté stromečky, Růžkatec nebo Stolístek. Obě tyto rostlinky začínají jako malé nenápadné stonky u dna, ovšem v letních měsících obklopují velkou část revíru. Velmi rozšířené, převážně na jezerech a menších rybnících jsou Lekníny a Závitky. Závitky jsou rostlinky o 3-5 listech, které nemají kořeny zapuštěné do dna ale živiny berou z vody, na jejíž hladině se ladně pohupují.
Jak jsem zmiňoval v minulém článku, podle druhu rostlin se dá určit i přibližná hloubka v daném místě. První jarní paprsky vyženou kapry do mělčích částí vod, kde se bude dařit například Stolístku, v jehož okolí bude v těchto měsících hloubka maximálně do dvou a půl metru. S přibývajícími teplotami ovšem Stolístek poroste i v těch nejhlubších místech, pak už je orientace hloubky podle rostlin nepřesná. Lekníny najdeme v hloubce do dvou metrů. Ty jsou výborným zdrojem potravy nejen pro kapra a to díky mlžům a plžům, kteří se tu cítí v bezpečí a mají tu dostatek všeho, co potřebují.
Lov kaprů v hojně zarostlých vodách, je opravdu nesnadný, mnohdy náročný a má své plusy a mínusy. Pokud chceme být při lovu v rostlinách úspěšní, bez člunu se nejspíš neobejdeme. Je to pomocník, se kterým dosáhnete těch nejlepších výsledků. Mínusem tedy je, že odhoz je mnohdy v tomto směru zbytečné snažení. Zbytečným snažením mám na mysli vody, které jsou opravdu skoro celé pokryté rostlinami či jiným typem překážek. Pokud voda není zcela pokryta a mezi rostlinami najdete čisté místo, tak při přesném nahození, lze i s odhozem dosáhnout velmi dobrých výsledků. Vodní rostliny, jak jsem psal výše, mají své plusy, které vám hodně pomohou, dostat se k těm nejmazanějším a nejopatrnějším kaprům. Myslím tím fakt, že díky rostlinám lze skvěle zamaskovat kmenový vlasec s dalšími součástmi vaší sestavy do jejích spleti. Co se výbavy týče, tak i zde je kladen důraz na odlišné vybavení, než jste zvyklí z vod, kde nepřevládají rostliny, či žádné překážky. Je nutné si uvědomit, že se budeme maximálně bránit tomu, aby nám ryba nezajela ještě hlouběji do rostlin či do jiných vázek, ve kterých bychom o ni mohli přijít. Proto vlasce běžných průměrů musí jít v tomto případě stranou a musí být jednoznačně vyměněny za vlasce s vysokou odolností proti oděru nebo v lepším „nákladnějším“ případě, za pletené šňůry. Vlasce z vlastní zkušenosti doporučuji CARBON CARP o průměru 0,350 mm, který má nosnost necelých 13 kg, a nebo novinku, vlasec MAINLINE SHX, který je do lovu v překážkách jako dělaný. Je pod vodou, kvůli své barvě, téměř neviditelný a díky speciální povrchové úpravě je opravdu velmi odolný a má vysokou nosnost. Pokud zvolíte na místo vlasce pletenou šňůru, tak velmi dobře se osvědčil průměr okolo 0,165 mm, s nosností necelých 15 kg. Výhodou pletené šňůry je, že při zdolávání, mnohdy i větších jedinců, se výborně vodními rostlinami prořezává. Ovšem jak dobře se prořezává rostlinami, tak dobře se prořezává i ocasními ploutvemi zdolávaných ryb, což určitě nechceme. Proto na konec šňůry, kterou byste jinak uzlem připevnili k návazci, doporučuji navázat buď šňůru s olověným jádrem (olověnku) nebo silnější monofil a to na cca poslední metr. Já jsem velmi spokojen s fluorocarbonem 15lb, který zajistí jak bezpečné zdolávání ryby, tak i absolutní neviditelnost a to díky své průhlednosti. Opravdu obrovským pomocníkem, který mi na zarostlých revírech přinesl spoustu pěkných ryb a kterého mám při každé výpravě u sebe je jednoznačně WEED LOOK CAMO SYSTEM.
Jedná se o šňůrku s olověným jádrem, která svým vzhledem připomíná vodní řasy a je dostatečně dlouhá. Důležité je také zdůraznit i to, že pletená šňůra není oproti vlasci průtažná. Proto doporučuji používat pruty s nižší libráží. Teď je na řadě zmínit něco málo o zátěžích. Nejen při lovu na zarostlých revírech ale i mezi jinými překážkami platí jistá pravidla, kterých pokud se nebudeme držet, „naděláme více škody, než užitku“. Mám tím na mysli použití zátěží. Pokud se rozhodnete, jak jsem psal výše, chytat na čistých místech mezi překážkami na odhoz, tak rozhodně nepoužívat zbytečně velká a těžká nebo dokonce průběžná olova. Vždy použít olůvka s menší gramáží.
Co při lovu v překážkách hraje do karet, je malá pomůcka, která vám ale usnadní zdolávání ryby tím, že ryba za sebou nebude tahat montáž i s olovem. Pokud používáte kaprový program jako je závěska na olovo, která je uzavřena převlekem na závěsku, tak převlek nezasunujte úplně na doraz, tak jak jste zvyklí, ale jen maximálně do půlky. Olovo tak při zamotání se do vázky vytrhne a ryba je volná, což vám umožní rybu zdolávat snadněji. Pokud máte ovšem k dispozici člun, je to na vody se spoustu různých typů vázek naprosto ideální. Zde není nic snazšího, než jako zátěž použít kámen. Doporučuji použít těm, kteří s tím zatím nemají žádné, nebo minimální zkušenosti a to nejen na vodách s překážkami. Existuje řada různých tipů a nápadů, jak kámen k montáži připevnit. Nejjednodušším řešením, je použít klasickou závěsku na olovo, na kterou umístíme obyčejnou gumičku, do které kámen navlékneme. Velmi efektivní je i kámen obalit vodními rostlinami a slabším vlascem malinko omotat aby zůstal kámen hezky obalen pro ještě lepší zamaskování. Takový fígl je opět možné použít i na ostatních vodách, kde je překážek minimum, či žádné překážky nejsou. Určitě se nyní ptáte, jaký návazec a z čeho používám. Nehledejte v tom žádnou vědu. Razím motto: „ V jednoduchosti je krása“ . K výrobě návazce používám svlékací šňůrku STEALTH SKINLINE 15lb. Tato šňůrka se vyrábí v kamuflážní barvě, která je výborná pro lov kaprů v zarostlých vodách, je totiž naprosto shodná se stonky či kořínky rostlin.
Do překážek mezi větve, či spadené stromy používám opět svlékací šňůrku a to SILKY CORE SKINLINE. Tato šňůrka černé barvy, je tuhá a velmi odolná vůči prodření. Na svlékacích šňůrkách je výborné, že po svléknutí vrchní vrstvy vznikne „kloub“, díky kterému se nástraha na dně chová přirozeně. Ovšem ne vždy šňůrky svlékám. V hojně zarostlých vodách se mi osvědčilo šňůrky nesvlékat, zatímco mezi popadanými stromy mi perfektně fungovala šňůrka svlečená na více jak třech místech návazce. Háčky používám pořád stejné na jakémkoliv typu vody. MTC GRIPPER velikost 6. Menší háčky perfektně fungují a pevně drží v kapří tlamce tam, kde mají. Vlasová rovnátka zřídka kdy navlékám. Při lovu v překážkách je třeba myslet na to, že se ryba po celou dobu zdolávání bude snažit právě do vázek vjet. Pokud máte k dispozici člun, máte velkou šanci, že rybu v pořádku navedete do podběráku. Výborným pomocníkem, který by neměl chybět nejen při lovu v překážkách ve výbavě kapraře je jednoznačně kotvička, která je pomocí uzlu připevněná k provazu libovolné délky. Za její pomoci je možné si vyčistit lovné místo. Ovšem kotvička je přímo předurčená k vyprošťování kaprů, uvázlých v překážkách. Ať už chytáte z odhozu či máte možnost vyplout si nad rybu nebo vázku na člunu, stačí ji velmi lehce navléct na kmenový vlasec a spustit ji po něm dolů ke stěžejnímu místu. Tady trhavými pohyby překážku uvolníte. Pokud se i přes veškerou snahu nedaří překážku uvolnit, kotvičkou tedy stačí zachytit vlasec vedoucí za překážkou směrem k montáži a vší silou zabrat. Pokud to vlasec neunese a přetrhne se, stačí navázat zpět na kmenový vlasec a pokračovat. Pokud by to byla šňůra, tak opět silou tahat, pokud by nedošlo k uvolnění tak zastřihnout, opět navázat ke kmenové šňůře. Někdy stačí, pokud vám ryba do překážky vjede, jen povolit vlasec a chvíli čekat, než se ryba sama uvolní a z překážky vypluje. Mnohokrát se mi to povedlo. Ovšem jen do chvíle, kdy se v cestě objevila další překážka.
Bójka, na označení lovného místa je velmi dobrý pomocník, který ovšem používám jen zřídka kdy. Je třeba myslet na to, že hodně používané bójky jsou pro ryby, obzvlášť pro ty kapitální, velmi rušivé. U ryb dochází k jejich zvýšené opatrnosti, díky které k návnadám a nástrahám kolikrát ani nezavítají. Při výběru lovného místa se snažím najít si určitý bod na druhé straně, zaklipuji si vlasec a na tento bod se trefuji. Pokud ovšem chytám na odhoz a nemám k ruce člun. Se člunem si místo označím, pokud jsou rostliny téměř u hladiny, tak na nejvyšším bodě slabším vlascem, na který připevním malý marker. Jakmile chytám na vodě, kde nejsou rostliny ale převládají například popadané stromy nebo kmeny, označím si stejným způsobem větev, která je těsně pod hladinou. Mohl bych použít zátěž, slabší vlasec a malý marker. Ovšem vlasec vedoucí ode dna k hladině by byl opět pro ryby rušivý. Je dobré být na lov v překážkách dobře vybavený a připravený ale co je důležité, být co nejméně nápadný. Je také dobré, používat PVA program. Zvýší to šanci na úspěch, protože je důležité dostat montáž na dané místo pokud možno nezamotanou a při lovu v rostlinách, aby se háček nezachytil o některou z nich. To znamená při použití PVA sáčku či punčochy, ji naplnit do poloviny, vložit celý návazec s nástrahou, dosypat a je hotovo. Pro zvýšení doby rozpadu je dobré punčošku polít aminoliquidem. Co se týče zarostlých vod, tak mnoho rybářů si myslí, že pokud montáž spustí nebo nahodí mezi rostliny a ta neleží na dně, tak že to ryba nenajde. Jste na omylu. Jak jsem psal v úvodu, kapr vyhledává potravu jako jsou plži, jikry nebo třeba larvy hmyzu právě po celé délce rostliny a je úplně jedno, jestli nástraha leží u dna či někde v jejich spleti. Pokud si na této vodě krmíte například partiklem, ne všechen partikl popadá až ke dnu. Větší procento se zachytí ve vrstvách rostlin.
Závěrem bych podotknul, že při chytání na vodách, kde převládají překážky je důležité být trpělivý, opatrně ryby zasekávat a stejně tak opatrně, je i zdolávat. Chycené ryby z překážek se chovají při zdolávání naprosto odlišně, než je tomu na jiných vodách. Zdolávání ryby z odhozu se občas mění v boj o to, kdo a kolik má sil. Pokud je možnost vyplout na vodu, dostat se nad kapra a zdolat si ho ze člunu, je to přínosem pro obě strany. Kapr, který jakmile ucítí v tlamce háček, prchá do nejbližší překážky, kde vynaloží veškeré úsilí pro to, aby se ho zbavil. Hlavní roli proto hraje trpělivost.
Přeji všem slušným rybářům mnoho úspěchů a spoustu pěkných zdolaných ryb s těžko dostupných revírů.
Za MIVARDI team Kuba Ullmann
