Vyzrát na nějakého toho rybího krasavce během krátkodobé vycházky nebývá, často jednoduché. Mnohdy to stojí mnoho úsilí a času a někdy zase stačí být prostě jen ve správnou chvíli na správném místě, ale na to se nedá spolehnout. Pokud chce člověk uspět, musí tomu štěstíčku jít naproti. Přiblížil bych vám, jak zhruba vypadá moje taková vycházka, poněvadž i já jsem se nechal spolknout dnešní uspěchanou dobou a ne jen já řekl bych, že je to tak u většiny kaprařů, že převažují kratší vycházky k vodě nad těmi delšími.
Jedna věc je výběr lokality a druhá pak na samotné lokalitě si vybrat místo. Jsou rybáři, co přijdou k neznámé vodě a vyberou si místo, buď podle toho, kde je místo, anebo jak se jim líbí. Já osobně, když si vyberu nějakou neznámou lokalitu, tak než vůbec vyrazím, tak se snažím o daném místě sehnat co nejvíce informací ze všech možných zdrojů jako od známých, časopisů, internetu apod. Jako například jaká část je lepší v tom daném ročním období - hloubka, reliéf dna a dno. Další podstatnou informací bych řekl, je množství vnadění. Jsou vody, kdy je zapotřebí to tam tzv. sypat a vody, kdy je to spíše na škodu a bohatě stačí k montáži rozhodit pár kuliček. Důležitou věcí je zjistit, co se na daném revíru smí a nesmí. Jestli můžete např. člunem na vodu a zavážet či ne, bojky atd.
Když mám, co nejvíce informací vyrazím k vodě. U vody stálé poznávání a čtení revíru pokračuje, když je vše hotovo, montáže ve vodě, tak pozoruji a poslouchám, kde se ryby ukazují, kudy proplouvají, abych doplnil, co jsem si už zjistil před příjezdem. Čím více a lépe vodu poznáte, tím více šancí máte. Po příjezdu a vybrání lovného místa se snažím, co nejvíce vnadit, buď na dohoz nebo vyvážkou. Vše už mám rozhodnuto před příjezdem právě s ohledem na to, co jsem o daném revíru zjistil.
Dále se snažím dostat do vody co nejdříve háčky. Opět strojím montáž, které už mám připraveny. Na jaře se snažím montáže co nejvíce zjemnit – tenké návazce. Chytat na průběžno a na menší boilies např. 16 mm. S postupem času a blížící se dobou " x " postupně zvětšuji kuličky klidně až na 30 mm podle aktivity menších ryb. Montáž též až tak jemnou nepoužívám, slabší šňůrky vyměním za silnější potahované, anebo fluorocarbon a v poslední řadě průběžno vyměním za samo odpadávací systém. Velice rád a je jedno v jakém ročním období chytám s jednou kuličkou boilies a jednou kuličkou pop-up, anebo jedna plovoucí kukuřička. Vše stražím na vlas a kuličky mám pod háčkem od 1cm až klidně do 6 cm. Návazce používám zhruba od 15 cm do 20 cm. Pokud tedy nepoužívám nějakou speciální montáž. K vnadění používám ve velké míře spařenou řepku s kombinací kukuřice, obilovin a tygřích ořechů. A v neposlední řadě pelety zalité nějakými oleji s různou dobou rozpadu, tímto krmím plošně.
Dále pro zvýšení šance a většího zatraktivnění konkrétního místa používám PVA materiály, ať už punčochu nebo šňůrku. Do punčochy používám různé metod mixy a přidám rozdrcené boilies. Takto naplněné a připravené punčochy vložím do plastové nádoby a zaboostruji. Naboostrovanou punčochu pak navléknu na návazec ze shora k háčku, nikoli nezavlékám za háček při nahazování je menší riziko zamotávání montáže. Na PVA šňůrku pak navlékám rozpůlené boilies. Na samotný vlas pak použiji kuličku vždy o něco málo vylepšené než je V nebo na PVA, ať už různě nadipované nebo obalené těstem a to z toho důvodu, abych boilies ve vodě zdůraznil.
Ve většině případů pro krátkodobý lov používám boilies, které se rychle rozpadává, aby co nejrychleji ve vodě fungovalo tak jak má. Říká se, že velcí kapři mají klid, a tak vždy mám montáže rozdělené, jednu umístím do krmného místa a tu druhou kousek mimo. Samozřejmostí je pokud to umožňuje situace dna, tak právě pro klid ryb používám buď odhazující olovo anebo backlead na konci kmenového vlasce používám olověnou šňůru, která krásně leží na dně a kopíruje ho. Po tom všem už jen čekám na zaslouženou odměnu. Důležité je též se nenechat odradit případnými prvotními nezdary a nezanevřít na daný revír. Poněvadž i špatná zkušenost je zkušenost.
Musíte se z ní poučit a pak budete zase o krok dále. Když už se nějaký ten kapřík zdolá tak snad ani nemusím rozsáhle rozepisovat, jak bychom se měli chovat k rybám. Podložka, kyblík s vodou na polévání atd. by mělo být samozřejmostí každého z nás kapraře. Mějte na mysli, že ryba, která pro vás zrovna ta nej není a osobáček jste si nezvedli, tak pro druhé to právě ten může být. Vždy jde hlavně o ten nezapomenutelný zážitek, kdy po nádherném boji spatříte rybu na hladině. Každý si musí najít ten svůj styl a taktiku. Přeji vám všem hodně úspěchů a krásný strávený čas u vody.
Aleš Kozák
