Vzhledem k tomu, že značka Mivardi po roční odmlce uvedla nejen na český trh boilies směsi (boilies mixy) a tekuté složky pro domácí výrobu boilies, měli jsme jakožto spolupracovníci této firmy, možnost v průběhu sezony lovit jak na hotové boilies, tak jak je k dispozici běžně v prodeji na pultech rybářských obchodů a e-shopu, tak i testovat v praxi boilies ze směsí, zhotovené v domácích podmínkách. V následujících řádcích se chceme podělit o zkušenosti či poznatky z domácí výroby.
První dosti podstatnou změnou je skutečnost, že boilies směsi budou k dostání jen v nejvyšší řadě, Rapid Champion Platinum, tedy Devil Squid, Vyzutý Tonda, Sea a v průběhu roku také Crazy Liver. Balení zůstává nezměněno, tedy 2900 g směsi v černém plastovém kyblíku, tak jak jsme u téhle značky zvyklí.
Další změnou, která souvisí s inovací celého sortimentu boilies Rapid, je použití R-FACTORU jakožto souboru kapalných složek, které zajišťují dlouhodobou stálost (neměnnost) aromatu, výraznější barevnost výsledného produktu, která je v celém objemu kuličky stejná, a v neposlední řadě řeší i šetrnou konzervaci boilies. S touhle tekutou složkou souvisí i skutečnost, že k domácí výrobě boilies již nebudou v prodeji aminokomplexy, jak tomu bylo v minulosti, ale pouze aminoliquidy v plastových lahvičkách o objemu 250 ml. Aminoliquidy jsou v mohelnické výrobně připraveny tak, aby obsahovaly veškeré složky, tedy zejména tekuté potravy, aminokyseliny a v neposlední řadě i esence. U esencí bych se na okamžik zastavil, neboť od letošní sezony jsou používány kvalitní esence dodávané firmou z Anglie.
DÁVKOVÁNÍ
Při domácí výrobě bude tedy potřeba kyblík se směsí, lahvička aminoliquidu zvolené příchuti a lahvička R-FACTORU. Vzhledem k absenci aminokomplexů došlo k zvýšení dávkování aminoliquidů, které se nyní dávkují velmi jednoduše – celý obsah lahvičky na kyblík směsi. Stejné dávkování má i R-FACTOR. Odpadá tak odměřování jednotlivých složek injekčními stříkačkami či odměrnými válci. Není samozřejmě zcela nutné používat do směsi stejnojmenný liquid, a nabízí se tak prostor pro fantazii každého rybáře a možnost se odlišit, když např. do směsi Vyzutý Tonda užijeme aminoliquid například Cherry či do směsi Devil Squid například aminoliquid Monster Crab.
Fantazii se meze nekladou a je jen na nás, zda si vyrobíme to, co na dané vodě funguje, nebo se rozhodneme jít vlastní cestou a budeme trošku experimentovat. Co se týče dávkování vajec do směsi, respektive těsta, opět je zde možnost přizpůsobit si boilies svým vlastním potřebám. Vlastní směsi již obsahují prášková, sušená vejce a podle požadované tvrdosti a rozpustnosti zvolíme dávkování vajec – 3–5 vajec na kilogram směsi, tedy 9–15 vajec na obsah kyblíku.
Obecně platí, že čím víc vajec do směsi přidáme, tím tvrdší a méně rozpustné boilies získáme. Na druhou stranu se při vyšším dávkování vajec koule uzavírá a snižuje se rychlost uvolňování atraktorů do okolí nástrahy. Tuhle vlastnost můžeme velmi dobře využít například v okamžiku, kdy rybaříme na lokalitě se silnější obsádkou menších kaprů, kdy atraktivní nástraha znamená zájem menších kaprů či jiných druhů ryb.
VÝROBA BOILIES – ZÁKLADNÍ BODY
O samotné výrobě kuliček bylo napsáno a publikováno již dost materiálu, nicméněpojďme si popsat postup od začátku do konce alespoň v zásadních bodech. Hned zpočátku si dovolím jednu radu z praxe – každá ze směsí má své individuální vlastnosti, a tedy se chová každá z nich jinak. Pokud nemáte s danou směsí ještě osobní zkušenost při rolování, doporučuji odvážit půl až jeden kilogram směsi a na tomhle menším množství vyzkoušet vypracovat těsto a narolovat první várku. Je lepší při prvních pokusech pokazit menší množství těsta a ušetřit si tak nervy a případné zklamání, než kdybyste začínali rovnou s obsahem celého kbelíku směsi. Tak pojďme na to…
MÍCHÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ TĚSTA
Budeme potřebovat dostatečně velkou nádobu, do které rozklepneme požadované množství vajec. I zde malá rada – vyplatí se vejce rozklepávat nad jinou nádobou, abychom si jedním zkaženým vejcem neznehodnotili ta, která byla v pořádku. Rozklepnutá vejce, žloutky i bílky, rozmícháme například vidličkou či z kuchyně vyřazeným mixérem. Do nádoby přidáme celý obsah aminoliquidu zvolené příchutě a celý obsah lahvičky s R-FACTOREM a opět promícháme. Pokud budeme míchat mixérem nebo třeba vrtačkou, je nutné použít co nejnižší otáčky, jinak vejce našleháme a boilies by nám mohlo plavat. Skořápky vajec, které nám zbyly, můžeme nadrtit na menší kousky, přidat do nádoby a krátce rozmíchat.
Následně do vajec s tekutými složkami přidáme menší množství směsi a rozmícháme do konzistence řídké kaše. V téhle fázi necháváme sami s parťákem řídkou kaši alespoň deset minut odstát, aby se tekuté složky vstřebaly do směsi. Po téhle době postupně za stálého míchání přidáváme směs až do okamžiku, kdy již nelze těsto míchat mixérem či vidličkou. Dále pak těsto zpracováváme rukama. Je třeba dbát na to, abychom na rukou neměli žádné pozůstatky předchozích činností, například po tankování pohonných hmot do vozidla, tekutého mýdla s výraznou vůní atd., protože bychom tyto nežádoucí zápachy mohli velmi snadno přenést do těsta. V téhle fázi prvopočátku zpracovávání se těsto velmi rádo lepí na ruce. Řešení je nasnadě – mechanicky očistíme co největší část těsta z rukou, zasypeme je trochou směsi a zbytky poté odrolíme. Osobně dělám těsto poněkud řidší, protože ho necháme odležet po dobu asi dvanácti hodin, nejlépe v ledničce. Jak už bylo uvedeno, každá směs je jiná, ale obecně platí, že těsto po delší době ještě zhoustne. Pokud bychom ho tedy odkládali v požadované konzistenci, bylo by třeba jej následně opatrně naředit a znovu rozpracovat. Jak se říká, praxe dělá mistra, a je třeba si to vyzkoušet a při zpracovávání těsta s tím počítat.
ROLOVÁNÍ KULIČEK
Další fází je samotná výroba kuliček, tzv. rolování. Většina z nás nevlastní domácí výrobnu se strojem na výrobu boilies, a tak používáme formy, tzv. rollbally. Ty jsou dostupné v provedení menší klasik nebo větší mamut. Z těsta je třeba vypracovat válečky požadovaného průměru dle velikosti zhotovovaného boilies. Při použití malých rollballů použijeme horní, menší díl, na jehož horní části jsou na protilehlých stranách výstupky, které vymezují požadovaný průměr válečků, tzv. hadů. Z těsta tedy odebereme část, mezi dlaněmi rozválíme do válečku a ten položíme na pracovní plochu. Pomocí zmiňované horní části rozválíme váleček – hada do požadovaného průměru. Nyní horní část otočíme a získáme tak měrku na délku hada tak, aby přesně pasoval do spodní části rollballu. Pokud budeme používat velký rollball, tzv. mamut, je k výrobě hadů zapotřebí vytlačovací pistole. Není třeba pořizovat drahou, nabízenou v rybářských potřebách, stejně dobře poslouží levnější, zakoupená v některém z obchodních domů či stavebninách.
Pokud budete vyrábět větší množství boilies, je výhodné pořídit si pneumatickou pistoli a ušetřit si tak svaly a šlachy předloktí. Budeme potřebovat i náhradní špice k pistoli, které seřízneme do průměru dle průměru vyráběného boilies, a to i v případě, že budeme zpracovávat těsto pouze do jednoho průměru. Ptáte se proč? Přidám další radu z praxe – každá směs se chová při vytlačování jinak. Jakmile těsto projde otvorem ve špici, který jsme vytvořili jejím seříznutím, má díky tlaku při jeho vytlačování snahu znovu nabývat na průměru. Dle mých zkušeností je to u každé směsi jiné, a tak špici pistole seřízneme méně, než je požadovaný průměr, a to o 1 až 3 mm. Takže chceme-li válet např. boilies o průměru 20 mm, je třeba špici pistole seříznout na průměr 17–19mm. Požadovanou délku hada pak odměřímetak, že jej vytlačíme přímo na spodníčást rollballu. V případě, že by byl průměr hada větší, než by měl být, bude mít výsledný produkt spíše tvar šišky než kuličky. A naopak pokud vytvoříme hady o menším průměru, než mají být, nedojde ke kontaktu s horní částí formy a výsledkem budou čtverečky či válečky. Zní to složitě, ale vše je poměrně jednoduché a jde jen o otázku cviku a zkušeností.
Takže máme hada z těsta o správném průměru, na spodní části rollballu nasadíme jeho horní část dle výřezů na jejích okrajích a několika pohyby horní části vpřed a vzad vytvoříme v ideálním případě kuličky. I zde se ukazuje jedna z dalších výhod domácí výroby – lze si vytvořit pouhým přiložením a stlačením horní části polštářky místo kuliček. Hlavně na silně prochytávaných vodách to může být velmi zajímavá změna tvaru, která může přinést nečekané úlovky. Stejně tak lze například dva polštářky spojit k sobě a v dlaních uválet boilies většího průměru. Sami z jedné várky těsta děláme vždy několik kuliček malého průměru a několik kuliček o větším průměru tak, abychom měli k dispozici nástrahy dle momentální situace u vody a mohli experimentovat a měli tak možnost zmenšit, zjemnit či naopak zvětšit nástrahy. Uválené kuličky odkládáme na odkládací plochu a poté vaříme.
VAŘENÍ A NÁSLEDNÉ SUŠENÍ
K vaření boilies lze využít například z kuchyně vyřazený hrnec, nejlépe však vyřazený fritovací hrnec. Uvedeme vodu do varu a do vroucí vody opatrně vhazujeme uválené kuličky. Je třeba dbát, aby voda nepřestala vřít. Poté, co do hrnce vhodíme první várku, promícháme obsah hrnce, abychom zamezili přichycení kuliček na dně. Uvařené boilies z hrnce vytahujeme starším cedníkem, když vyplave na hladinu. Osobně je ještě nechávám na hladině vařit zhruba minutu, abych se vyhnul problému s nedovařenými středy boilies, zejména pak u kuliček větších průměrů. Po vytáhnutí z hrnce vysypeme boilies na hadr, tam je necháme chvíli oschnout a teprve pak je přendáme do plastových beden, či svépomocí zhotovených sušáků. Zde je necháme schnout na suchém a dobře větraném místě. Je třeba se vyvarovat sušení na přímém slunci, neboť by nám boilies popraskalo. Schnutí musí být pomalejší a postupné. Doba sušení záleží na požadované tvrdosti. Stačí pár dní a můžeme se vypravit k vodě nebo boilies zamrazit, stejně tak lze nechat boilies vysušit na kámen. V takovém případě je už sušíme v taškách na přepravu s jejich občasným protřepáním. Je možné oschlé boilies přestříknout menším množství aminoliquidu či lehce zasypat nejrůznějšími přírodními extrakty či betainem a nechat zaschnout. Dalším způsobem tepelné úpravy, se kterým sám nemám osobní zkušenost, je vaření v páře. Pro většinu kaprařů jsou popsané postupy notoricky známé, nicméně jsem přesvědčen, že dalším, těm začínajícím, mohou pomoci při jejich výrobě boilies ze směsí Rapid. Nebojte se toho a vyzkoušejte! Při troše zručnosti a zkušeností se samozřejmě dají používané směsi ještě tunit, ale k tomu je třeba už vědět, co a proč do směsi přidáváte, aby nebyla rozhozena soudržnost těsta a výsledek nepřipomínal snahu pejska a kočičky, když vařili dort. :)
David Lužný a Pepa Vokurka
