Tak jako se stalo už pomalu tradicí, i vloni na podzim mne čekalo překrásných 14 dní u vody. Na tuto výpravu jsem se těšil v podstatě už od začátku sezony, protože týden, který představuje většinu našich výprav k vodě, uteče poměrně rychle. Dva týdny už představují dobu, po kterou se dá lépe zkoušet různé taktiky vnadění, měnit místa, možnost srovnávat úspěšnost každé z udic a získat tak ucelenější soubor informací do svého rybářského notesu. Po celou sezonu si totiž zapisujeme nejen váhu a míru ulovených ryb, ale i nástrahu a další poznámky k okolnostem lovu.
Přípravy
Plánování této výpravy začalo ve svých základech už někdy v únoru, kdy jsem si musel zvolit, v jakém čtvrtletí hodlám čerpat volno v práci. Potřetí v řadě jsem zvolil III. čtvrtletí roku, což je mimo jara dle mého názoru období, ve kterém se alespoň teoreticky zvyšuje šance ulovit větší jedince. Parťák Pepa měl v plánu se mnou u vody strávit druhý týden mé výpravy, nicméně v průběhu roku se situace trošku změnila a nakonec spolu s manželkou a Čendou přijel jen na závěrečný prodloužený víkend. Někdy v září jsem byl navštívit na jeho výpravě našeho společného kamaráda – kapraře Roberta, Poláka žijícího ve Vídni a během debaty u kávy jsem se mu tak trošku náhodou pochlubil, že plánuju delší výpravu a sdělil jsem mu i termín. K mé velké radosti mi odpověděl, že v termínu, který se kryl s prvními deseti dny mé výpravy, by měl být u vody taky, takže padla dohoda, že se pokusíme chytat někde poblíž sebe a v případě potřeby si pomůžeme. Měl mít k dispozici karavan, takže ani déšť a mokré věci by neznamenaly problém. Paráda! Bohužel, ani tahle varianta mi nevyšla a zhruba dva týdny před odjezdem se dozvídám, že Robert s manželkou a stafordem Arkanem nedorazí, řeší opravu auta. „ Ach jo, nějak se mi to hroutí“, říkám si v duchu a doufám, že v tomto smolném duchu nebude probíhat celá výprava.
Nakonec se bleskově domlouvám s Drahošem, který přijede na první čtyři dny. Fajn, aspoň mi pomůže s věcmi, minimálně sundat člun z vozíku a dát na vodu. Tuto pozitivní zprávu opět střídá ledová sprcha, když zjistím, že o víkendu v „ poločase“ mé výpravy, se na lokalitě bude konat jedno z kol Carp Ligy…. Náladu mám opět na bodě mrazu, chtěl jsem totiž chytat v místech, které bude, mimo jiných, vyhrazeno závodníkům. Ale co nadělám, rybářský řád zní jasně, neboť si provozovatel revíru vyhrazuje právo uzavřít část revíru z důvodu pořádání rybářských závodů, prezentací, cvičení záchranných a ozbrojených složek a podobných akcí. Několik telefonátů a situaci řeším naplánováním odjezdu k vodě během nedělního dopoledne, abych byl u vody včas a mohl si vybrat jedno z míst na protější straně revíru, tedy na straně, kde budu moci lovit i v průběhu Carp Ligy. Věci ve vypůjčeném vozíku ( díky Leo!) jsou naloženy už v sobotu odpoledne za pomoci Pepy, kterého je mi až líto, když vím, že nejede a musí do práce. Díky za pomoc parťáku! Zbytek věcí skládám do auta v neděli ráno a vyrážím k vodě……. Ještě v autě řeším dilema, jestli to risknout a v podstatě přijít o tři dny lovu, nebo si sednout naproti. Najednou to ze mne celé spadlo a první minuty své akce už trávím v relativním klidu.
Volba místa
Když se ocitnu na březích jezera, vidím, že u vody moc lidí není a jak mám relativně dost míst na výběr. Top místa jsou sice obsazena, ale to jsem předpokládal, takže se nenechávám vyvést z pohody. Na mělčiny se mi vzhledem k termínu nechce a tak zastavuju na místě, kde jsem ještě nelovil. Po telefonu dolaďuju volbu s Drahošem, ten je sice tou dobou ještě doma, nicméně mi sděluje to, co jsem chtěl slyšet a tak zůstávám tady. Opět se podvědomě začíná ozývat nervozita. Až příliš si uvědomuji důležitost správné volby místa, protože strávit 14dní na relativně nesmyslném místě by mne mrzelo a hlavně, vzhledem k množství vybavení, autu s vozíkem, člunu atd.., stěhování nepřipadá v průběhu výpravy vůbec v úvahu. To ještě netuším, jak dobré rozhodnutí jsem učinil. Protože do Drahošova příjezdu zbývá něco kolem 2hod, v klidu začínám přípravou zázemí. Postavil jsem si bivak New Dynasty i s druhým pláštěm, připravil lehátko včetně spacáku a v tom chaosu, co vznikl v autě, začínám vytahovat i krmení a nástrahy. Vidličky, pruty a hlásiče jsou krátce poté v pohotovosti, zbývá jen vyměnit cívky se silony ze svazovek za cívky se šňůrou na vyvážku. Je krásný, slunečný den a tak v pohodě v křesílku vychutnávám první rybářskou kávu a dodělávám návazce, které jsem měl částečně připravené z domova. Ohledně nástrah mám jasno – v počátku svých výprav věřím kuličkovým peletám, které ve vodě pracují rychleji než boilies, omýlají se a není výjimkou, když v prvních dvou dnech výpravy dostanu první větší rybu právě na ně. Takže kuličkové pelety cherry na pravý prut a 24mm boilie Crazy Liver na prut levý. Během chystání jater mne napadá, že voda už je chladnější a česnek-chilli v podobě popky by se k játrům i hodil.
BINGO! Následujících několik dní a úlovků dokáže, že jsem se nemýlil a tato kombinace byla nadmíru úspěšná. To jsem v neděli ale netušil, takže jsem panáčka jater s česnekem-chilli několikrát namočil v liquidu crazy liver a následně ve stejnojmenném práškovém gelu. Drahoš nikde, tak se jdu zeptat k sousedům dost vpravo ode mne, jestli by mi nepomohli sundat člun z vozíku. Tady mají všichni polední siestu, nechci nikoho otravovat a tak se pokouším to zvládnout sám. Super, člun je bez proražení dole z vozíku a i následný transport k vodě zvládám. Pak že to nepůjde! Krátce poté přijíždí, resp. u vody „přistává“ Drahoš. Z dojezdu je jasné, že má rybářský absťák.. Srdečné přivítání – přece jen jsme se neviděli osobně delší dobu, ale dost bylo řečí, pruty musí do vody, od toho jsme tady! Takže během doby, co si Drahoš připravuje zázemí, já vyjíždím na člunu na vodu najít si místa pro postavení tyčovek. Dno mám před sebou zkraje poměrně členité, pak díky mělčí vodě i dost zarostlé, ale vzadu jsem poměrně dost spokojen. Nacházím jakousi lavici či hřbet, který je na zhruba 6m hloubky a pozvolna klesá do 12m a dále je až 16m hloubka. „Pecka, tak přesně tohle jsem si představoval!“ jásám v duchu a stavím zde jednu ze svých dvou tyčovek. Musím použít dvě závaží, protože bójka je silnější a vzhledem k délce má větší vztlak, tak abych o ni nepřišel. Místo pro druhou bójku několikrát měním, ale nakonec ji usazuji na zhruba poloviční vzdálenosti než bójku zadní. Zde jsem také spokojen, hloubka kolem 6ti metrů na rozhraní trav a čistějšího dna a od bójky vpravo mi hloubka klesá do 11m na úrovni bójky a kousek za bójkou je hrana až na 15m.
Na vzdálenosti (ne) záleží
Nad taktikou, kterou jsem chtěl v průběhu výpravy, nebo alespoň v jejím počátku dle aktuálního průběhu praktikovat, jsem měl dost času přemýšlet před odjezdem. Tady, na místě samém, se mi vzhledem k vzdálenosti, na kterou budu zavážet vzdálenější prut, mé rozhodnutí potvrdilo. Ptáte se, jak jsem chtěl chytat? V kostce řečeno nenápadně. Mimo prvních dní, kdy jsem si chtěl potvrdit správnost volby obou míst a použil jsem atraktivní věci, rozpadavé, rychleji pracující kuličkové pelety a boilies obalené v gelu, jsem měl v plánu nepoužívat dipované boilies, pasty a pokud možno ani menší průměry boilies. Proč? Protože, ač si vážím každého záběru, každé zdolané ryby, tak jsem chtěl využít dlouhodobý pobyt u vody spíše zaměřením se na odlovování větších kusů. Předpokládal jsem (a částečně se mi to i potvrdilo), že do menších nástrah a do atraktivních věcí budou najíždět menší ryby, kterých je samozřejmě většina a tak velká ryba nebude mít šanci se k nástraze dostat, protože ji dřív nasaje některá z menších. Teplota vody na začátku výpravy byla slabě přes 12stupňů Celsia u hladiny a v jejím průběhu se postupně snižovala. Obvykle chytám s převážením po cca 12ti hodinách, tentokrát jsem chtěl vyzkoušet ponechat nástrahu pod háčkem do záběru, případně až 48hodin a zjistit, zda to přinese nějaký výraznější rozdíl. Co se zavážení týče, používal jsem kmenový návin pletené šňůry s koncem ze silného monofilu Hi Power Line pro mořský lov či lov sumců o průměru 0,565mm, s kterým mám velmi dobrou zkušenost. Za celých 14dní došlo k říznutí tohoto monofilu o slávičky pouze v jediném případě, bezprostředně po záběru.
Montáž má oblíbená s odpadávacím kamenem, háčky MTC Gripper vel. 8 s rovnátky a návazce kombinované při použití fluorocarbonu a jemné šňůrky Fast sinking v zelené barvě o nosnosti 25lb. Fluorocarbony jsem používal dle potřeby 15–20lb. Co se vzdáleností chytání, resp. vyvážení týče, tak dle mých zkušeností, které jsem nabyl u vody, jsou situace, kdy lze celkem pravidelně chytat i větší a velké ryby na krátkou, odhozovou vzdálenost, nicméně zažil jsem i situace, kdy teprve vývoz za úroveň okolních rybářů byl klíčem k úspěchu. Takto se mi letos podařil po nepříliš vydařeném začátku týdne šupináč 16kg při 90cm. Takže jsem levý prut vozil na dalekou vyvážku a pravý prut na cca poloviční vzdálenost a chtěl jsem vyzkoušet, který bude úspěšnější a to i vzhledem k tomu, že na obou bójkách byl více méně srovnatelný profil dna a hloubky.
První záběry
Svou taktiku a strategii jsem vám už trošičku poodhalil, pojďme si tedy povědět, tedy spíše napsatJ, co na to řekli kapři. Ještě v neděli, krátce po vyvezení se mi rozjel levý prut – výsledkem atraktivních jater v gelu s malou česnekovou popkou byl menší „šmudla“, kterého jsem pustil se slovy „pošli dědu“! Montáž už bez gelu jsem položil zpátky na stejné místo, ale už bez krmení kolem a ještě za tmy přišla po pěkném souboji hned na úvod krásná ryba – šupináč 91cm a 15,3kg! Krásný souboj z člunu za tmy pouze s nasvětlením štěrkovny, tento bojovník mi nedal nic zadarmo a první dvě, chvílemi i tři, očka mého 2,5lb Vectora se koupaly pod hladinou. Tak tomu říkám začátek výpravy! Naprostá spokojenost, ale současně i podvědomé překvapení, protože více bych to čekal na kuličkovou peletu na pravém prutu.
Nástrahu – panáčka játra s česnekem jsem ráno vyvezl zpět a očekával děj věcí příštích a návštěvu parťáka Pepy. Jako by to kapři věděli, že je v práci do 15hod, neskutečná jízda bez jediného předchozího pípnutí přišla opět na levý prut kolem 16hod. Zdolávačka proběhla s Drahošem, bohužel jsem z Katlova měl kamerku nastavenu na timelapse focení a nebyl čas přenastavovat, takže tahle zdolávačka za denního světla nebyla natočena. Škoda, opět tuhý boj! 94cm dlouhý šupík o váze 14,2kg se fotil zrovna v době, kdy docházel Pepča s Čendou. Drahoš měl jako téměř pokaždé vlažnější start, ale i jemu záběry začaly chodit z levé strany od mé vzdálenější bójky, z místa, které on sám nazval Grand KaňonemJ. O průběhu své výpravy, jak ji viděl a prožíval on sám, bude určitě rád ve článku či zprávě od vody informovat sám, takže jeho úlovky prozrazovat nebudu. Spolu s ním přijela k vodě i parta správných chlapů z jižní Moravy, takže bylo co ochutnávat a o čem diskutovat. Bylo fajn poznat osobně lidi, které jsem znal dosud jen jako nick na MRKu. Tady si dovolím trošku odbočit a na podporu své úvahy, že i na odhoz se dají nachytat pěkné ryby, uvést, že jeden ze zmíněné party si na odhoz chytl kapra, který měřil 101cm při váze 24,80kg! Neskutečně krásná ryba, která byla spolu s dalšími pěknými rybami, které jsme chytli my s Drahošem ve spolupráci s místní rybářskou stráží označena čipem. Další dobrá věc, která byla pro jezera a jejich osazenstvo udělána! Jednak se dá tato očipovaná ryba načíst, takže se ještě víc omezení převážení velkých ryb ( ty, kdo toto dělají, nepochopím a veřejně odsuzuju!), ale získá se tím přehled o počtu ryb jak třeba nad 20kg, jejich pohybu po jezeře a přírůstcích. Jako neméně důležitý fakt považuju to, že se zamezí nejrůznějším dohadům o míře a váze ryb, neboť bude jasné, kolik ryba měla při předchozím ulovení. Paráda, za kterou musí být každý poctivý a slušný návštěvník jezer velmi rád, takže tímto nejen za sebe děkuji lidem, kteří se kolem jezer denně pohybují a obětují jim i chvilky svého volna…
Jen dodám, že každý z lovců má možnost kapra pojmenovat, což jsem v průběhu své výpravy u jedné z ryb využil. Pro úplnost a představu o skutečné funkčnosti čipů a čtečky dodám úsměvnou historku o tom, jak porybný čtečkou načetl čip parťákovic jezevčíka Čendy. Nechci a nebudu tady popisovat jednotlivé záběry, pouze uvedu, že do Drahošova odjezdu mi opět na kombinaci játra a chilli-česnek přišla další krásná ryba – šupináč 97cm a 18,10kg a několik meších ryb. Přes veškerou snahu „oživit“ i druhý prut, záběry přinášel jen delší vývoz, modrý signalizátor.
Pokračování příště
David Lužný
