Protože naše svazové revíry jsou v současné době kaprem opravdu vydatně osazeny a není zde o záběry od kapřích obrů nouze a každý si tak může toho svého giganta chytit, neexistuje tak logické opodstatnění pro toto asociální chování! Hlavním hnacím motorem opravdu moderního lovu kaprů by měla být láska k přírodě, radost z pobytu v ní, pokora a úcta k živočichům obývajícím břehy a naše vody. A také vzájemný respekt k ostatním lovcům, kamarádství, které podpoří požitek z lovu samotného. A samozřejmě také umět se podělit o poznatky z lovu s ostatními a rozvíjet poznatky od ostatních kolegů rybářů.
Dnešní moderní kaprařina umožňuje lovcům díky dobrému vybavení být u vody i v chladnějších měsících roku. Má to ale své specifické aspekty. Trochu aktivně začne kapr vyhledávat potravu, když teplota vody přesáhne 9 – 10 °C. Neplave ale velké vzdálenosti jako v letním období, spíš tak 50 – 70 metrů za den! Proto je v tomto období klíčová dobrá lokalizace ryb a výběr místa. Co se týče potravy, je kapr v zimním období opravdu vybíravý gurmán, ale nic většího, než je průměr jednoho centimetru, bychom mu rozhodně neměli nabízet! Spíše něco v řádech milimetrů! Z hlediska příchutí bychom měli preferovat sladké a pálivé – tyto stimuly kapr lépe vnímá ve studené vodě. Dále musíme dbát na lehkou stravitelnost nástrahy. Rozhodně nepoužíváme nástrahy a návnady na bázi rybích olejů, ty kapr v těchto teplotách nezvládne strávit a mohou mu dokonce ublížit! Kapr při teplotě vody pod 9 °C prostě a jednoduše potravu nestráví, reaguje na nástrahu pouze z přirozené zvědavosti. Zaujme ho ,,divná barva“, intenzivní ,,jiný“ zápach / vůně, či tvar. V těchto teplotách máme, my rybáři, jen jednu drobnou výhodu, nevyskytuje se plankton a bentos a není tak dostupná přirozená potrava. Můžeme to tedy využít v náš prospěch při rozumné prezentaci nástrahy a experimentování – kapr v tuhle dobu často zabere na to, na co v létě ne.
Kapři se ze svého zimování, tedy spíše strnulosti a neaktivity, probouzejí při teplotě 5 – 6°C. Nedá se to určit úplně přesně, ale dle našich klimatických podmínek k tomu dochází v březnu. Přes zimu ztratí zpravidla, a to opět podle síly – intenzity zimního období, zhruba 15 – 30 % ze své váhy. Rozhodně můžeme předpokládat, že se budou kapři zdržovat tam, kde je přirozeně mělko a voda je s prvními intenzivními jarními paprsky slunce dříve prohřátá. Ideální jsou zátoky v závětří. Jak se voda postupně ohřívá, jsou kapři hladovější a aktivnější! Kaprům teplá voda umožňuje doplnit energii ze zimních ztrát a lépe trávit. S intenzivním krmením pokračují až do května a postupně se tak připravují na vrchol sezóny! Tím není nával rybářů za nádherných slunných jarních dnů, ale tření. Koncem dubna a začátkem května do sebe kapři v podstatě nacpou vše, co se dá! Poté kolem teploty 17 – 19 ° kapry opustí nálady spojené s příjmem potravy a plně svůj čas a energii věnují rozmnožování. V této fázi spíš jen zobnou nějakou laskominku, zpravidla menší velikosti, která je náhodně zaujme.
V této souvislosti je nezbytné zmínit jednu dost podstatnou věc. A tím je ochrana zdraví ryb. Každý o tom ví, každý o tom mluví, ale situace na břehu je často jiná. Kapří matky mají právě teď (období května až konce června) v sobě plno jiker, které mohou tvořit 20 – 25% jejich celkové hmotnosti! Tyto ryby si v tomto období zaslouží maximální úctu a opatrnost! Jejich břicha jsou měkká, plná budoucího potomstva, svaly jsou redukované a tak manipulace s nimi, tedy zejména pokládání na podložku, musí probíhat velmi šetrně. Rybu je potřeba pokládat na vlhkou podložku zásadně na bok, rozhodně ne plnou vahou a na břišní partie těla! To by pak došlo k polámání žeber, vnitřnímu zranění, krvácení do břicha a smrti. Doporučujeme se s těmito rybami fotit nejlépe ve vodě a z vody je moc nevyndávat! A také celou akci provést rychle a následně rybu šetrně vypustit zpět!
Po intenzivním výtěru, a sami, kdo jste často u vody, víte, jak bujaré kapří radovánky mohou být, nastává čas hojení ran a šrámů! Jizvy od kamenů při břehu, vypadané šupiny od vzájemných kontaktů, roztřepené a poškozené konečky ploutviček, to vše se musí zahojit. A to nějakou dobu trvá, takže i kapři pro hojení potřebují chvilkovou pauzu na regeneraci! Ta však netrvá dlouho, a pokud nepřijdou silná vedra, nastává doslova totální kapří žranice! To již mluvíme o teplotě vody 18 – 25°C. Teď právě přichází čas pro využití energeticky bohatých nástrah, plných živočišných proteinů a tuků, teď již trávení funguje dokonale! Ale nikdy to s tučným krmením nepřehánějme. Je to podobné jako u lidí, pro samotný zdravotní stav kapra vysoké množství tuků není ideální – dochází k poškození zejména jater a slinivky. Také s množstvím a objemem návnady buďme opatrní, zakrmujme rozumně, nic se nemá přehánět a ani kapří apetit není nekonečný (zbytečně by pak nesežrané krmivo mohlo hnít na dně a zhoršovat kvalitu vody)!
Přichází léto a faktor zásadní. Vysoké denní teploty znamenají málo kyslíku ve vodě a z toho vyplývá nízká potravní aktivita kapra! Na stojatých vodách jsou proto ideální dobou lovu brzká rána a podvečery! Pro lov samotný, když jsou opravdu horké letní dny, je ideálnější lov na vodách tekoucích! U malých stojatých vod pak preferujeme lov u přítoků, které alespoň trochu doplňují kyslík do vody! A teď jedna topovka pro velké stojaté revíry s průtokem. Během dne se většina plochy takových revírů přehřívá a kyslík z vody mizí. Proto pomocí markeru nalezneme koryto, kterým teče voda a svou nástrahu prezentujeme právě sem. Proč? Protože se sem kapři prostě stahují. Proč? Za kyslíkem. A proč sem? Protože se vlivem rozdílných teplot voda z přítoku/průtoku nemíchá s okolní stojatou vodou a de facto přítok pokračuje jako řeka/potůček skrz nádrž. A kapři to moc dobře vědí. Během nejteplejší části roku pak kapry nacházíme na tekoucích i stojatých vodách těsně nad ránem přímo v příbřežních partiích. Někdy opravdu v nejtěsnější blízkosti rybáře, na pískovnách třeba i 1 – 5 m od břehu. Pohybují se kolem rákosových polí, mezi zatopenými keři a stromy, pod větvemi stromů, jež visí až do vody. Teď, tedy v srpnu až září je ten ideální čas, kdy kapry opravdu můžeme doslova vystopovat! Stačí se jen pozorně dívat, pozorovat pohupující se rákosinu, větvičky, bublinky a pásy bublinek jdoucích ode dna k hladině. Nastává tak čas kapřího stalkingu/stopování!
Nastává pozdní léto – podzim. Ideální období pro kapry dostat se znovu do velmi slušné kondice! Noční a ranní teploty jsou nižší a apetit vysoký. Dokud voda neklesne opět pod 14 – 15°C, věnují kapři hledání potravy každou volnou chvilku. Zde máme šanci ulovit ryby v nejlepší a nejimpozantnější podobě, na vrcholu jejich kondice během roku a navíc pěkně vybarvené. Kapři musí opět zvýšit svoji váhu o 15 – 30 %, podle své formy (stavby těla), a připravit se již na chladné zimní dny s minimem potravy. Ale nemyslí jen na zimu, vede je přírodou zabudovaný kód, který jim říká, že se kvapem blíží další doba tření!
A tímto bychom tento díl uzavřeli. Již se pomalu vracíme zpět do chladných dnů, existují však ještě další důležité faktory lovu! Prudké změny teplot, atmosferický tlak, aktivita rybáře při lovu a v neposlední řadě vítr, který je v teplých dnech hnacím motorem kapří aktivity. Snad Vás toto sdělení posune opět o krůček v lovu kaprů směrem kupředu. Pokračování příště, přátelé.
Pavel Bobrman Vohralík a RNDr. Bořek Drozd, Ph.D.